Články / Recenze

Jako v románu (Cermaque)

Jako v románu (Cermaque)

Magdalena Fendrychová | Články / Recenze | 17.02.2023

Jakub Čermák, teplický básník, režisér a písničkář vystupující pod pseudonymem Cermaque, nahrál v říjnu 2022 jedenáctou studiovou desku Všechno nejlepší. Ta se groovy podobá předchozí desce Lament, textově pak nahrávce Démon v Paříži, ale tentokrát v ní autor mluví o vlastní i cizí ztracenosti ve světě jemným, podmanivým hlasem. Přestože je jeho kapela sehraná, funguje ve stejném složení už pár let a produkce Ondřeje Ježka jí sedne, album není snadno stravitelné na první poslech. Může se zdát překombinované, texty komplikované a stavba písní nejednotná, i když pestrá.

V první písni Dněpr Cermaque vypráví o válce na Ukrajině skrze své vlastní vztahy: „Co děláš ty, když začala válka? Líbáš už jiného anebo jinou? Strachu se nejlíp dá postavit něhou.“ Některé texty jsou ostřejší: „Mám v sobě řeznický hák a na něm flák srdce a tomu srdci se zas chce obrůst vlčí srstí. Zase mám šíleně rád a vůbec nevím koho. Bůh si mě připevnil jak podběrák na velrybí ohon“ (Résumé 25), další až drásavě emotivní, například Smuténka pro Káju o smrti nejlepšího přítele.

Zvuková stránka je podobně rozmanitá jako ta textová. Do hry tradičních kapelních nástrojů se ozývá vrzání nábytku a cinkání nehudebních předmětů, je slyšet šustění virblu, plačtivou i konejšivou polohu violy. A Cermaque, který na koncertech často křičí, křičí i zde (Pelmeně, Kocovina). Barvitá hudební krajina umožňuje posluchačům, aby bloudili, hledali a nacházeli. „Nikdy už nebude nic lehké,“ zpívá se v písni Lynč. Jako není lehké poslouchat niterné texty nebo skřípění violy u kobylky, které v nás vyvolává tíseň.

Navzdory řečenému je celé album prodchnuté nadějí, skrze upřímně vyprávěné příběhy skýtá pohled do vlastních srdcí. Je v nich vztek, radost i pláč, je v nich tolik, jako v jednom románu od Dostojevského. Cermaque toho má hodně za sebou a dokáže svoji zkušenost čím dál lépe předávat.

Info

Cermaque - Všechno nejlepší (Indies Scope, 2022)
web

foto © Honza walda Valík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace