Články / Reporty

Jako v tranzu (The Rodeo Idiot Engine)

Jako v tranzu (The Rodeo Idiot Engine)

woko | Články / Reporty | 16.12.2015

Francouzský hardcore hory přenáší. Měsíc abstinenčních příznaků po Birds In Row přijeli do Crossu vyléčit až The Rodeo Idiot Engine. Jejich čerstvou novinku Malaise posluchači teprve po světě rozbalují, ale už teď není pochyb, že jde o jejich nejlepší desku. Stejně jako Jane Doe započala novou éru Converge, Malaise je milníkem pro tyhle Francouze.

Dorazím chvíli před začátkem, ale v šatně dostanu lístek číslo 1 a dole na baru není ani noha. Čekal jsem horší účast, ale tohle? Trnavští Fishartcollection mezitím zvučí a během té čtvrthodinky se díky bohu pár lidí objeví. Zpěvák Peter se s pódiem ani neobtěžuje a rovnou mezi nás dvacet skočí dolů. Set obsahuje hlavně skladby z připravovaného EP, které jsou možná trochu překvapivě v jejich rodné slovenčině. Samozřejmě dochází i na dva roky staré album In Oil, včetně coveru Poison od Nicole Scherzinger, crossover s foukací harmonikou si často sahá do prog metalu nebo avantgardy. Pětice bere hraní s humorem a na výkřiky "Pome!" odpovídá: "Už ideme, musíme sa pripraviť, sme profesionáli." Peter se v hledišti pohybuje jako doma a svojí energií přispívá ke skvělému dojmu z vystoupení. Bylo vidět (a slyšet), že celá kapela jsou „profesionáli“.

The Rodeo Idiot Engine se moc neoklepávají a začínají hrát pro pět lidí, co zrovna přišli z baru s pivem. Všichni v uniformně černém oblečení do nás beze slova vypálí. Moment, kdy se člověk nemůže půl minuty nadechnout, protože je to jako padat z útesu. Úvodní Makurrak, stroboskopy, světla zespoda do lidí. Není se s kým pustit do kotle, většina si drží od pódia odstup. Power violence s minimálními pauzami, ve kterých nám dává kapela pár vteřin prostor pro nadšený potlesk. Že do toho neumí jen mlátit jako hluchý do vrat dokazují u Syngue Sabour. Ale neztrácejí na tempu a spouštějí Le parfum. Zpěvák málem sjede s odposlechem na parket, v ten moment nechci nic jiného než nízký strop a upocený kotel. Třicet hrdel řve a píská. Čas ubíhá příšerně rychle, když se bavíte. Final Relief jako dvouminutový záchvat zuřivosti téměř před koncem. Mám propocené triko, a to jsem se jen tak pohupoval do rytmu. Jenže jak pohupoval. Jsem jak v tranzu. Pódium se rozsvítí a zpátky do reality. "Hrajete živě Ildoak?" "Je to moc vrstev, naživo to zahrajeme jen jednou, doma." Jsem vlastně rád - to bych nejspíš ani neudýchal.

Info

The Rodeo Idiot Engine (fr) + Fishartcollection (sk)
13. 12. 2015 Cross Club, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dock, standardy a já

redakce 20.10.2019

Umíte si představit situaci, kdy se majitel podniku postaví do dveří svého klubu, aby při vybírání vstupného všem vysvětloval, že je potřeba být během koncertu potichu?

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

redakce 19.10.2019

Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Brněnská šestnáctka.

Síla představivosti (Laura Mvula)

redakce 17.10.2019

Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

Staré vs. zastaralé: The Mystery of Bulgarian Voices ft. Lisa Gerrard

redakce 17.10.2019

S bohorovným úsměvem Buddhy a pompou Marie Antoinetty sice působila všelijak, její vokální charisma ale konečně dalo setu jasný charakter.

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.