Články / Reporty

Jako v tranzu (The Rodeo Idiot Engine)

Jako v tranzu (The Rodeo Idiot Engine)

woko | Články / Reporty | 16.12.2015

Francouzský hardcore hory přenáší. Měsíc abstinenčních příznaků po Birds In Row přijeli do Crossu vyléčit až The Rodeo Idiot Engine. Jejich čerstvou novinku Malaise posluchači teprve po světě rozbalují, ale už teď není pochyb, že jde o jejich nejlepší desku. Stejně jako Jane Doe započala novou éru Converge, Malaise je milníkem pro tyhle Francouze.

Dorazím chvíli před začátkem, ale v šatně dostanu lístek číslo 1 a dole na baru není ani noha. Čekal jsem horší účast, ale tohle? Trnavští Fishartcollection mezitím zvučí a během té čtvrthodinky se díky bohu pár lidí objeví. Zpěvák Peter se s pódiem ani neobtěžuje a rovnou mezi nás dvacet skočí dolů. Set obsahuje hlavně skladby z připravovaného EP, které jsou možná trochu překvapivě v jejich rodné slovenčině. Samozřejmě dochází i na dva roky staré album In Oil, včetně coveru Poison od Nicole Scherzinger, crossover s foukací harmonikou si často sahá do prog metalu nebo avantgardy. Pětice bere hraní s humorem a na výkřiky "Pome!" odpovídá: "Už ideme, musíme sa pripraviť, sme profesionáli." Peter se v hledišti pohybuje jako doma a svojí energií přispívá ke skvělému dojmu z vystoupení. Bylo vidět (a slyšet), že celá kapela jsou „profesionáli“.

The Rodeo Idiot Engine se moc neoklepávají a začínají hrát pro pět lidí, co zrovna přišli z baru s pivem. Všichni v uniformně černém oblečení do nás beze slova vypálí. Moment, kdy se člověk nemůže půl minuty nadechnout, protože je to jako padat z útesu. Úvodní Makurrak, stroboskopy, světla zespoda do lidí. Není se s kým pustit do kotle, většina si drží od pódia odstup. Power violence s minimálními pauzami, ve kterých nám dává kapela pár vteřin prostor pro nadšený potlesk. Že do toho neumí jen mlátit jako hluchý do vrat dokazují u Syngue Sabour. Ale neztrácejí na tempu a spouštějí Le parfum. Zpěvák málem sjede s odposlechem na parket, v ten moment nechci nic jiného než nízký strop a upocený kotel. Třicet hrdel řve a píská. Čas ubíhá příšerně rychle, když se bavíte. Final Relief jako dvouminutový záchvat zuřivosti téměř před koncem. Mám propocené triko, a to jsem se jen tak pohupoval do rytmu. Jenže jak pohupoval. Jsem jak v tranzu. Pódium se rozsvítí a zpátky do reality. "Hrajete živě Ildoak?" "Je to moc vrstev, naživo to zahrajeme jen jednou, doma." Jsem vlastně rád - to bych nejspíš ani neudýchal.

Info

The Rodeo Idiot Engine (fr) + Fishartcollection (sk)
13. 12. 2015 Cross Club, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.