Jamie T: Back in the Game

Trvalo to dlouhých deset let, než se Jamie T konečně objevil v Praze. Stalo se tak v rámci tour k jeho čtvrté desce Trick, a to na jeho poměry v komorním stylu v klubu Futurum. V den, kdy všechny ostatní prostory byly už obsazené, ani nebyla jiná možnost. Ve výsledku vznikla přátelská atmosféra plná oddaných fanoušků, kteří s Jamiem T odzpívali každou píseň. „Slyšel jsem, že dneska jsou ve městě Placebo… Vážím si toho, že jste nešli na jejich show, ale sem, proto zahraju jejich cover.“ Po chvilce napětí ale přišel další autorský singl, na který publikum reagovalo bouřlivým jásotem.

Večer otevírala britská kapela Inheaven, jejichž rockový zápal byl tím jediným, čeho se nám od nich dostalo. Hudebně se pohybovali mezi teenage a indie rockem, bohužel bez jakýkoliv inovací nebo nadhledu. Navíc ve chvíli, kdy jste zavřeli oči, abyste neviděli hudebníky ve vintage oblečení ze sekáče, se atmosféra rozpadla úplně a zbylo jen průměrné indie. Situaci mírně zachraňovala baskytaristka, které svým hlasem rozbíjela monotónnost většiny materiálu.

Zato kdybyste zavřeli oči během vystoupení Jamieho T, ošidili byste se o důležitou část koncertu. Hudebník se zpoza černé kšiltovky neustále vtipně šklebil a házel grimasy, s publikem vůbec skvěle komunikoval a hecoval ho snad úplně každým kouskem těla. Set odpálil aktuální sadou singlů z nové nahrávky, a to Power Over Men a nejdůvtipnější skladbou Tesco Land. Objevily se první náznaky moshpitu, které se zvrhly v nakopávající skladbě Dragon Bones. Mezi nové songy se vešly i ty starší, a to hned v první části koncertu. Jak už to tak většinou bývá, právě na ně publikum reagovalo nejpřívětivěji. Po Salvador měla v setlisu místo i British Intelligence, ve kterých došlo na rap. Celá show byla nesmírně energická, když se bohužel nedostalo na staré romantické písně jako Emily‘s Heart. Náhradou za ni byla novější The Prophet nebo aktuálnější Sign of the Times, v nichž se zpěvák předvedl v natolik přesvědčivé něžné podobě, že okamžitě dokázal uklidnit rozdováděný sál.

Na absenci největších hitů si ale nikdo stěžovat nemohl. Jeden z vrcholů přišel s písní Sheila, kde se zase perfektně skloubil narativní zpěv s osobitým rapem ve středním tempu. O chvíli později už létala těla fanoušků z jedné strany sálu na druhou, to se totiž rozezněla hymna všech spratků a óda na přátelství Stick ’n‘ Stones. O tom, že je Jamie T zase zpátky ve hře, nemusel nikoho dlouze přesvědčovat. Jeden z nejvýraznějších písničkářských hlasů nového století přežil svůj nejistý návrat a přerod ze sebedestruktivního mladíka na umělce, který přesně ví, co chce sdělit. Sebejistý přídavek odstartovaný skladbou Back in the Game a zakončený singlem Zombie, který pojednává o jeho proměně, pak vydařený comeback tučně podtrhl.