Články / Reporty

Jana Lota, žádná slota

Jana Lota, žádná slota

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 17.11.2016

Křest čerstvého alba Do světla jsem si nemohl nechat ujít nejen kvůli tomu, že oproti tomu minulému (Děvčátko, 2012) jde Jana Lota ještě více do hloubky, nic k vaření nebo vánočnímu úklidu. Jeden z mála večerů, kdy zapomenete i na drink v ruce.

V úvodu zazněly písničky z nového CD Do světla, které je částí dvoudílného projektu Rudohořím (dvojka Do tmy vyjde 2017). Písničky doprovázely letecké záběry krušnohorské krajiny a Jeřabinu její klipové ztvárnění. Během skladby Půlnoc prošly symbolicky pod pódiem světlonošky - dvě dívky s lucernami v bílých modelech, stejně jako Jana, od návrháře Michala Marka. Zhruba ve třetině večera došlo ke křtu, a to stylově - pravou krušnohorskou vodou s jeřabinami. Kmotry byli Ondřej Ruml, se kterým Jana zpívá písničky Michala Horáčka, Petr Mikšíček, autor dvou videoprojekcí, a Zuzana Lazarová, fotografka a básnířka, která se podílela na výtvarné podobě alba.

Druhá část večera patřila písničkám z předchozí desky Děvčátko, za obrazového doprovodu klipů. Stručně řečeno - zahráli všechny „klipovky". Zaznělo i několik písniček v angličtině, pocházejících z jiného projektu Jany Loty. Doprovázelo ji takřka jazzové trio: Jan Aleš (klávesy), Jan Jakubec (baskytara, koproducent desky) a Michal Nosek na bicí, které v polovině večera doplnil host - bývalý kytarista skupiny Jakub Lenz. Chyběl pouze kytarista a koproducent desky Mirek Chyška. Ke konci večera si Jana „střihla” duet This Day v lehce swingové úpravě s kmotrem Rumlem.

Jana Lota byla celý večer ve skvělé hlasové kondici, možná vůbec v té nejlepší, co jsem ji kdy slyšel. Dobré bylo i ozvučení, decentní a duchu nahrávky odpovídající světla a scéna. Návštěva velmi slušná a to nejen „z rodiny”, jak to bývá; zaslechl jsem angličtinu, u šatny potkal Dorotu Barovou z Tara Fuki… Příjemné vyústění narušila pouze matka příroda, která se nedržela melancholické podzimní atmosféry videí a desky a cestu z koncertu zamrazila.

Info

Jana Lota - křest alba Do světla
12. 11. 2016 NoD, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.