Veronika Mrázková | Články / Reporty | 01.03.2015
Dan Bárta vstoupil dobře naladěn. S elegantní patkou a v saku neskrýval nadšení a během koncertu sílilo i to publika. A musím se přiznat. Pokud u některých koncertů hledím na jeviště s údivem, obdivem či vděčností, Bártův šarm ve mě vyvolává i zamilovanost. Navíc jeho pěvecká svoboda, umožňující neskutečnou hravost, časem netratí. Odvážné improvizace stále sahají od sotva slyšitelných hloubek až po ptačí výšky, k tomu přidal nečekaně divokou choreografii a předvedl skutečnou show plnou vtipných momentů. Ani na chvíli nepřestával tančit a bavit publikum osobitými hláškami nebo nečekanými hlasovými projevy, navíc byl vybrán příjemný průřez kompletní tvorbou. Zazněly písně Illustratosphery, např. Opýšeme Inaší, Živý, Naivní, Innerview, Geist Arbeitet, ale také poměrně nečekané tituly. Chtěl zavzpomínat na tuzemská zlatá muzikálová léta, proto Pilátův sen z legendárního Jesus Christ Superstar. Chtěl nás dojmout, proto připomněl nádhernou Joni Mitchell – za Bártovu verzi by snad i ona sama poděkovala. Neodpustil si ani svou oblíbenou Isobel od Björk, v orchestrální podobě byl k nepoznání popový hit We All ze soundtracku k filmu Rafťáci.
Složení publika bylo velmi různorodé. Část osazenstva přišla v rámci svého předplatného Janáčkovy filharmonie, a tak se někteří zúčastnění nejprve podivili, u závěrečných ovací vestoje už neseděl nikdo. Bárta si dovolil rockové trsání i prudší skladby, smyčcová sekce překvapovala složitým disharmonickým těkáním. Nepředstavujte si sladkobolné a kýčovité smyčcové doprovody, jaké jsou známé u velkých popových hvězd. Tady se snoubil grandiózní jazz s inovativním tělesem vedeným Stanislavem Vavřinkou. Filharmonie koneckonců prokázala svou nadprůměrnost už na Colours of Ostrava při doprovodu Antonyho Hegarta. Hlavní přípravnou práci tentokrát odvedl skladatel a pianista Jiří Levíček (na poslední desce Robert Balzar Tria vyměnil Stanislava Máchu). Skladby dokázal skrze filharmonii zdramatizovat a ozvláštnit, nikoli pouze podbarvit nebo nafouknout. Sám navíc skvěle sekundoval na piáno jak Chyškovi, tak Balzar Triu a přidal několik drobných sólo-partů. Bárta se pak neváhal zpožďovat, prodlužovat fráze, lámat vlastní schémata... A na závěr potěšil písní z kategorie "škoda, že jsme si je nenapsali sami", Stingovou peckou Seven Days a zcela uřícený se velmi dlouho klaněl. Gong je pro koncerty požehnaným místem. (Další netradiční koncert chystá Janáčkova filharmonie na 30. dubna, kdy přijede Miro Žbiro.)
Janáčkova filharmonie Ostrava & Dan Bárta s Illustratosphere Symphonic - III. koncert cyklu Gong
26. 2. 2015, Gong, Ostrava
foto © Ivan Korč
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.