Ladislav Tajovský | Články / Reporty | 06.12.2016
Tradice se mají ctít, obzvlášť takhle ke konci roku, navíc když je jeden křesťan, že… A jednou z takových pěkný tradic je Hudba Praha v Akropoli na Mikuláše. A když už to teď nemůže být Hudba Praha, tak určitě Jasná páka.
Logickým pojítkem obou zmíněných formací je samozřejmě Michal Ambrož. Na něm tyto koncerty vždy stály a tak nějak jeden očekává, že tomu tak bude napořád. Bylo to tentokrát trošku jinak – Ambrož samozřejmě přítomen byl, ale celý koncert trochu po frippovsku proseděl po straně pódia a rozhodně byl vše jen ne frontmanem kapely. Hodně zdraví, Michale.
Každopádně, i kdyby Ambrož neuměl už nikdy nic jiného, než sezvat na pódium svoji partu, pořád by mu bylo zač děkovat. Protože kdo jiný má v kapele tak odlišné – a po všech stránkách plně funkční - persony, jako je novodobý pákovský frontman Petr Váša a příležitostný zpívající bubeník David Koller. Ten od úvodních Špinavejch zad až po úplné finále neslezl z pódia a jednomu opět dochází, že tenhle pán má i jinou tvář. Dominantní postavou pódia byl ale po všech stránkách Váša. Neznalým do značné míry nelze popsat, co všechno Vášovo působení znamená, ale ať už jde o Jasnou páku nebo o jeho domovskou skupinu Ty syčáci, asi to ani nemůže fungovat jinak, než že vše ostatní zastíní – i vzhledem ke svému „vizuálu“. Kromě zpěvu a, dejme tomu, pohybů je navíc velmi vtipný.
Jak bývá u Ambrožových part zvykem, sestavu doplňovaly dvě atraktivní sboristky. Už jich Hudbou Praha/Jasnou pákou prošly davy, ale ty současné se povedly – a to i v té nejaktuálnější podobě, kdy Magdalénu Krištofekovou zastoupila Tereza Kopáčková. Druhou byla jedna z nejzajímavějších postav mladého českého bigbítu Pája Táboříková, která toho stíhá na několika frontách požehnaně (PayaNoia, 5P, Jasná páka, Uširváč, Krausberry). Obě dámy v šatečkách krátkých a kratších perfektně seděly k živelně mužskému Vášovi a každý z narvané Akropole si tak mohl vybrat, co mu vyhovuje.
Ad Akropole: koncert měl vynikající zvuk, který byl skoro až nepákovsky čistý. Jestli Jasná páka nikdy nestála na instrumentálním hračičkovství, tak v současné podobě má na všech postech skutečné osobnosti. Kromě výše zmíněných to je kytara Michala Pelanta, basa Marty Minárika a druhá kytara Radovana Jelínka, který vzal občas i vykastrované housle nebo se pěkně osmdesátkově pustil do kláves. Zvuk stál na ostrých kytarách, a když ty několikrát za večer sabbathovsky zahučely, člověk jen a zíral.
Co se hrálo? Přesně to, co se od Jasné páky na Mikuláše očekává – Ambrož poměrně důsledně odděluje své dvě srdeční kapely, takže tentokrát to byla skutečně primárně Páka, od raných 80. let až po aktuální současnost v podobě dva roky staré Černé desky. Ta zazněla celá a zejména Krosnička nebo Konec nočních toulek v Kollerově podání jsou vrcholem aktuálního playlistu.
Jasná páka
5. 12. 2016 Palác Akropolis, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.