Články / Recenze

Jay-Z ve 4:44

Jay-Z ve 4:44

Jakub Šíma | Články / Recenze | 02.10.2017

OHODNOŤTE DESKU

Shawn Carter neboli Jay-Z je dlouhodobě jedním z komerčně nejúspěšnějších afroamerických hudebníků. Z pozice rappera dokázal prorazit také mezi byznysmeny a ve sféře finančních prostředků a mocenského vlivu mu jen málokdo dokáže konkurovat. V čistě hudební rovině je situace složitější. Jay-Z má v repertoáru povedené zářezy jako Reasonable Doubt nebo Black Album, ale posledních deset let přineslo spíše úpadek, který vyvrcholil deskou Magna Carta Holy Grail a „uměleckou performancí“, kdy se po vzoru Mariny Abramović postavil v galerii na piedestal jako exponát. Od těchto událostí již uplynuly čtyři roky a Carter se tentokrát místo demonstrování vlastní dokonalosti vydal jinou cestou.


Zatímco v předchozí fázi kariéry byl Jay-Z uchvácen megalomanstvím, které lze jen těžko stopovat jinam než ke Kanyemu Westovi, za náladou novinky 4:44 lze hledat vliv mladší generace. Kendrick Lamar zdůraznil, že černé může být cool, zatímco Chance the Rapper předvedl, že v hip hopu mohou znít i pozitivní témata. A tak Jay-Z na nové desce místo předvádění dominance poukazuje na své vlastní nedostatky, rapuje o manželství s Beyoncé a životních omylech. Poselství 4:44 je rámováno myšlenkou, že je třeba umět vnímat své chyby, ale zároveň neztrácet zdravé sebevědomí a odhodlání. Dvě hlavní roviny – jedna promlouvající k nejbližším a druhá k celé komunitě – se vzájemně prolínají a doplňují. V úvodní Kill mluví Jay-Z o zbytnělém egu, jinde se vrací ke vzpomínkám na rodnou čtvrť (Marcy Me) nebo promlouvá ke své dceři (Legacy) a snaží se jí dát odpověď na otázku, co je to vůle. Nechybí ani spirituální nádech, Jay-Z využívá klidný projev a jednotlivé rýmy spojuje nenápadnými melodickými mosty.

K tomu přispívá i řada samplů s ženskými vokály, z nichž vynikají ty od Niny Simone nebo Lauryn Hill. V živé podobě přispěli na desku Frank Ocean, Beyoncé nebo Damian Marley, ale zatímco v dřívějších obdobích by se o ně Jay-Z nebál opřít celou píseň, nyní ji jen vhodně doplňují a hlavní slovo má on sám. K dojmu nejpovedenější desky od Black Album přispívá také produkce veterána No I.D., která díky oduševnělému přístupu, melodickým linkám a celkové sevřenosti dodává desce dojem vyspělého kusu beze snahy o prvoplánový úspěch v hitparádách.

Info

Jay-Z - 4:44 (Roc Nation, 2017)
www.lifeandtimes.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Akkamiau a ediakarská fauna

Petr Mareš 08.05.2021

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Pocit magie u ohně (Bios)

Richard Kutěj 07.05.2021

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Black Honey se domáhají rovnoprávnosti

Julie Ježková 26.04.2021

Najít rovnováhu a pokračovat v podpoře ženských interpretek, stejně jako to propaguje kapela Black Honey na svém druhém albu Written & Directed, může být správným krokem.

Soundtrack k dystopickej realite (Spoiwo)

Lucia Banáková 24.04.2021

Považujem ho za soundtrack k akejsi dystopickej realite, nie je však zrejmé, či sa jedná o nereálny sci-fi výjav alebo odkaz na zvláštnu a osamelú dobu, ktorú žijeme.

Kupředu krokem zpět (Lael Neale)

Veronika Jastrzembská 22.04.2021

Neale klade důraz na sdělení, proto celé album provází kontrast mezi tichým instrumentálním podkladem téměř bez basové linky a výrazným, čistým zpěvem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace