Články / Recenze

Je Jakub Adamec člověk?

Je Jakub Adamec člověk?

Lukáš Grygar | Články / Recenze | 10.03.2017

Každý z deseti tracků na sólovce Jakuba Adamce, to znamená Jakuba Adamce z I Love 69 Popgejů, to znamená konceptuálního umělce z „ostravské scény“, si představuji jako individuální habitat vesmírné kolonie, rotující diskotékové koule nad planetou někde mezi Solaris a počítačovou hrou Anachronox. Což nepíšu jen proto, že Anachronox bude znát odhadem procento čtenářů tohoto textu a zbytku zůstanou jen oči pro internetový vyhledávač, ale taky proto, že se mi hodí společný kořen – anachronismus.

Adamcova vesmírná diskotéka duní neotřele i v tom smyslu, že by si její autor občas mohl otřít prach z knobů na syntezátorech, respektive MIDI kontroleru. Nebo se pletu, když mi tu spousta zvuků zní jako presety z Absynthu, u kterých nebyl čas kliknout na funkci „mutate“ alespoň dvakrát? Adamec je naštěstí lepí dohromady v nepředpokládaných konfiguracích a vždycky tu ve správnou chvíli zasáhnou houkající sovy nebo lidský řev, dávající tracku s názvem Take Me to the Light obzvlášť líbeznou náladu.


Ten řev mimochodem zní jako panikařící panáčci z nějaké strategie, Populous nebo Black & White nebo možná SimCity. A když už máte otevřený ten vyhledávač, napište ještě David Kanaga, Dyad. Podobné nálady, podobně obtížně zařaditelná elektronika. A patří ke hře, kterou mají na Adamcově kolonii na automatu v kantýně. Drobné vám rozmění šestiruká kosatka na kase, ale na moje highscore zapomeňte.

Info

Jakub Adamec - Are You Human? Confirmed. (Mik Musik, 2016)
www.bdta.bandcamp.com/album/are-you-human-confirmed

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Stát se člověkem (Muž, který spadl na Zemi)

Jiří V. Matýsek 23.07.2022

Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace