Michal Smrčina | Články / Reporty | 05.05.2017
Úterní večer, kytary, vousy, Jaro a nějaké to žánrové balancování, které stejně vždy spadne kamsi mimo mantinely. Aspoň tentokrát to platilo pro všechny tři kapely. Jestli početné obecenstvo do Lucerny přilákali hlavně Pontiak nebo i české stálice Bumfrang3 a křtící Or? Snad synergicky všichni z vystupujících – po zásluze, protože každý nabídl specifický přístup k neurčitému klubku kytarové hudby.
Nejprve středočeští Bumfrang3, skupina kolem labelů Sakraphon a Silver Rocket, kterou by někdo nazval podceňovanou, jiný kultovní. S posledním albem Vidim bylo o nich slyšet o něco víc, a i když jejich tvorba vyniká v menších prostorech a nálevnách, zvládli do publika otisknout něco ze svých pomalých i rychlých úvah i zde (působivá Nemůžu zůstane v hlavě dlouho). Chvíli zadumání, pak nervně přešlapující tempo, chvíli báseň, pak instrumentál, nestárnoucí témata člověk, svět a zem, stále androš.
Další zástupci kmene Silver Rocket – Or. Devadesátkové postupy, nejdřív ostře říznout bubínky, zkreslit, pak uklidnit zapomenutou melodií a znovu a jinak, s rozpínavým pnutím z garáží ven. Stejně, ačkoli o něco jemněji, postupují i na novém albu Jaro, které ten večer pokřtili. Stručně, s úsměvem, jako by podobné desky vycházely jen tak. Podat vinyl holce z publika, prostě dárek. Z „jarních“ zvukových stěn rezonoval nový, drásavý track Dolce Vita, na pódiu házel kšticí tuzemský Mark Arm. Trocha rezignované, tísnivé poetiky (pokud jí bylo rozumět), pocuchaných vnitřností, dost hluku a zklidňující melodické linky. Někdy skladby jasně vyvstávaly, jindy se slévaly. Jen uši si závěrem trapně říkaly o špunty.
fotogalerie z koncertu zde
Bratři Carneyové na sebe nenechali dlouho čekat. Lain u nohou plzeň, Jennings pivo vlastní výroby, Van vzadu na bicích s bůhvíčím. Vzhledem k tomu, že poslední deska Dialectics of Ignorance vyšla letos v březnu, nepřekvapí, že zazněly písně právě z ní. Všichni ale stejně tušili, že se dostane i na starší hity, Maker nebo Innocence bodovaly. Pontiak uklidňovali, i když přitvrdili, jejich stoner nebolí. Rozhalené košile, rozcuchané vlasy, dlouhé vousy budily dojem, jako by Pontiak právě zaparkovali dodávku ve stodole u lesa a začali jamovat. Více než hodinový set plynul souvisle, žádné dlouhé proslovy, jen poděkování. Kdo na toto přistoupil a ponořil se do proudu hudby, nemusel ani poslouchat slova. Kdo zůstal stranou a analyticky si dělil set na jednotlivé skladby, přišel o to, v čem je síla Pontiak – tedy o hudební universum, které souznívá napříč celou, dlouhou tvorbou a kde nejzákladnější postupy vytváří působivé kompozice.
Pontiak (us) + Or + Bumfrang3
2. 5. 2017 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Vlastik Vojáček
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.