Články / Recenze

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana | Články / Recenze | 13.02.2021

Podobně jako minule se Morrisonův tvůrčí záměr v případě alba Tupelo Honey o dost minul s jeho výslednou podobou. Původně se na něm chtěl zcela ponořit do tónů country&western music, z toho ale vinou různých okolností sešlo. Některé písně zamýšlené pro tento projekt ovšem nakonec použil, takže stopa lidové hudby bílé Ameriky je na desce i tak dost hluboká. Žánrově nejčistší jsou skladby Starting a New Life a I Wanna Roo You (Scottish Derivative), zatímco (Straight to Your Heart) Like a Cannonball koupe v jedné vaničce country se soulem a v Moonshine Whiskey si naopak oba živly skvělým způsobem přehazují štafetu.

Ostatní položky jsou už vyživovány z osvědčených rhythm'n'bluesových pramenů, přičemž s tím, co zbylo z původně plánované kolekce country písní, si nepřekáží a všechny tahají za jeden provaz. Morrisonovo nezaměnitelné frázování a muzikantská samozřejmost jeho kapely (vůbec není poznat, že jí sestavoval dost narychlo) z nich dělá nerozlučnou partu, takže nejde o žádný nesourodý hybrid. A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží. Ať už jsou to baladičtější kousky jako piánem efektně vygradovaná soulovka Old Old Woodstock, roztoužená You're My Woman s širokým emocionálním záběrem a něžná nádhera Tupelo Honey upomínající na starší píseň Crazy Love, nebo rajcovně šlapající Wild Night a When That Evening Sun Goes Down.


Oproti dvěma předchozím deskám ubylo dechových partů, o něco víc je slyšet kytara, na níž tu citlivě a týmově hraje budoucí hardrockový čarostřelec Ronnie Montrose. Aranžmá jsou ale stejně jiskrná, invenční i starosvětsky uvolněná. Ze všech písní je to snad jedině Starting a New Life, bez níž bych se obešel, ale celkový dojem to nedokáže pokazit. I s countryovým akcentem je Van Morrison nedostižným autorem i zpěvákem a počtvrté v řadě tak nemám důvod slevovat z nejvyššího hodnocení.

Info

Van Morrison – Tupelo Honey (Polydor Records, 1971)
web interpreta

foto © Ian Dickson

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace