Články / Reporty

Jindy než v neděli, prosím: The Antikaroshi

Jindy než v neděli, prosím: The Antikaroshi

woko | Články / Reporty | 28.04.2015

Neděle se nejspíš podepisuje na účasti. Při zvukovce Kuře prohlásil, že to je moc chytrá kapela, že přijde málo lidí. Ten Kuře! Budějičtí Microvomit si tak postavili aparatury přímo do rohu tanečního parketu, připadal jsem si jak u někoho v obýváku. Ne že bych znal lidi, co mají bicí v obýváku, ale na kapelu si div můžete sáhnout, přišla vaše správná parta, pivo v ruce, všichni jsou stejně a dobře naladěni. Microvomit mezitím v šeru Sedmičky pošlapávají a hlučí. Jediný maják života je stroboskop v kopáku bubeníka, který se za chvíli odporoučí (stroboskop). Bubeník se může utlouct, v prostojích vrství činely jako by to byly palačinky, a zase je sundává. Zbylá dvojice se ohýbá nad nástroji a krabičkami, loudí prvotřídní noise. Zprvu tam stojíte a nevíte, jak se v tom vyznat, za tři minuty se přistihnete, jak nevědomky kývete hlavou i nohou. Jak to začalo, tak to končí. Chlapi dohlučí, rozpačitě poděkují za nadšený potlesk a uklízejí. Na Zu jsem nebyl, ale nedivím se, že tam sklidili takový ohlas.

The Antikaroshi je chytrá hudba ve chvíli, kdy ji musíte někomu vysvětlit. Berou si to nejlepší z math rocku a post-punku a balí to do přístupnějšího indierockového obalu. Ve skladbách zpívají, nebo křičí. Řežou do toho, nebo si je můžete pustit na procházku po Petříně. A takoví sympaťáci. S téměř třičtvrtěhodinovým programem začínají, zvuk jim jde na ruku. Krom ozkoušených šlágrů vkládají do setlistu i novinky z neexistující desky, která má vyjít na podzim, a co měl Strahov tu čest slyšet, dost se přitvrdí. Nemáte šanci se nudit, když kapela střídá houpavé mathrockové skladby se řvaním a tvrdými riffy. „Můžeme vám zahrát ještě jeden z nový desky. Kvůli němu jsem si koupil tadycten whammy pedal.“ U Blow se na chvíli musí zastavit, protože se v té matice sami ztratí, ale nedělají si z toho hlavu. Na konci vyzvídají, jak se komu co líbilo, vzpomínají na Beroun. Tak snad zase příště, jindy než v neděli.

Info

The Antikaroshi (de) + Microvomit
26. 4. 2015, Strahov 007, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.