Ichor | Články / Recenze | 10.10.2017
Sanfranciská kapela Thee Oh Sees je jedním z nejpozoruhodnějších úkazů současné rockové psychedelie. Stejně jako jejich souputník Ty Segall jsou i oni zcela podřízeni svým uměleckým vizím, rok co rok dají vzniknout alespoň jedné nahrávce, a také díky tomu střídají nespočet poloh, aniž by ale opustili svůj originální rukopis. Minulý rok vyšly desky dvě, letos (prozatím?) jedna. A celkem devatenáctý zářez v diskografii Oh Sees (tentokrát bez Thee) nazvaný Orc vykračuje podobným směrem, kterým se kapela vydala už na Mutilator Defeated at Last před dvěma lety.
Na tradiční písničky zapomeňte, tady jsme na psychedelických výpravách mezi přeludy, pitvořivý zpěv společně s fantaskními texty evokují silně zkouřené kolo Dračího doupěte. Kytary se drží zčásti repetitivních krautrockových smyček jemně obepnutých syntezátory, zatímco riffy jsou dávkovány s příjemnou střídmostí a neokázalostí. Jejich extatické nálety, které často předznamenává zechovaný výkřik frontmana Johna Dwyera, umí v rychlosti odplynout a dát znovu prostor barvitým synťákům nebo třeba vzletnému sólu na violu (Keys to the Castle).
Přestože se Oh Sees už mnohokrát podařilo vykreslit svébytný hudební svět, v kontextu předešlých, v mnohém si podobných nahrávek se přeci jen vkrádá touha po nových, neprobádaných cestách. Při opakovaném poslechu je navíc těžké držet krok s náladou desky, která se navzdory rozvážnějším místům po celou dobu nese na vlnách euforie. Jízda Oh Sees ale nebere konce a další ohlášené album dává tušit, že se brzy dočkáme dalších es z Dwyerova rukávu i možných přeskoků z jednoho odbrzděného vlaku na druhý.
Oh Sees - Orc (Castle Face, 2017)
www.castlefacerecords.com/products/oh-sees-orc
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.