Články / Recenze

Jízda Oh Sees

Jízda Oh Sees

Ichor | Články / Recenze | 10.10.2017

Sanfranciská kapela Thee Oh Sees je jedním z nejpozoruhodnějších úkazů současné rockové psychedelie. Stejně jako jejich souputník Ty Segall jsou i oni zcela podřízeni svým uměleckým vizím, rok co rok dají vzniknout alespoň jedné nahrávce, a také díky tomu střídají nespočet poloh, aniž by ale opustili svůj originální rukopis. Minulý rok vyšly desky dvě, letos (prozatím?) jedna. A celkem devatenáctý zářez v diskografii Oh Sees (tentokrát bez Thee) nazvaný Orc vykračuje podobným směrem, kterým se kapela vydala už na Mutilator Defeated at Last před dvěma lety.


Na tradiční písničky zapomeňte, tady jsme na psychedelických výpravách mezi přeludy, pitvořivý zpěv společně s fantaskními texty evokují silně zkouřené kolo Dračího doupěte. Kytary se drží zčásti repetitivních krautrockových smyček jemně obepnutých syntezátory, zatímco riffy jsou dávkovány s příjemnou střídmostí a neokázalostí. Jejich extatické nálety, které často předznamenává zechovaný výkřik frontmana Johna Dwyera, umí v rychlosti odplynout a dát znovu prostor barvitým synťákům nebo třeba vzletnému sólu na violu (Keys to the Castle).

Přestože se Oh Sees už mnohokrát podařilo vykreslit svébytný hudební svět, v kontextu předešlých, v mnohém si podobných nahrávek se přeci jen vkrádá touha po nových, neprobádaných cestách. Při opakovaném poslechu je navíc těžké držet krok s náladou desky, která se navzdory rozvážnějším místům po celou dobu nese na vlnách euforie. Jízda Oh Sees ale nebere konce a další ohlášené album dává tušit, že se brzy dočkáme dalších es z Dwyerova rukávu i možných přeskoků z jednoho odbrzděného vlaku na druhý.

Info

Oh Sees - Orc (Castle Face, 2017)
www.castlefacerecords.com/products/oh-sees-orc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace