Články / Reporty

John Coffey: Damn fine cup of rock´n´roll

John Coffey: Damn fine cup of rock´n´roll

Dita Koudelková | Články / Reporty | 21.09.2016

Pokud vás všední dny frustrují svou stereotypností a z bulvární erupce nacionalistických výkalů nemáte daleko k buchně heroinu, nabízelo se méně invazivní řešení. Klub 007 přinesl nizozemskou terapii v podobě zběsilý partičky John Coffey. Čistá dávka punkovýho rock´n´rollu vás napumpuje dopaminem a pořádně zatáhne mozkový cévy. Stejně jako hlavní postava snímku režiséra Franka Darabonta, která dala kapele jméno, má zřejmě i takhle formace výjimečné schopnosti. Od roku 2011, kdy se přeskupili do nynější sestavy, vyprodávají jeden obří koncert za druhým a letos obdželi pozvánku na největší evropskej metalovej Wacken open air festival.

Majestátný Nightliner parkující před skromnou Sedmičkou o rozloze pokojíku pro Barbie nastavuje ihned zásadní otázku: "Kam se to všechno, sakra, vejde?" Jestli půlku aparatury nenechali včera ve Vídni, nevlezeme se ani na záchod. Ba ne, Tetris level 666 je zřejmě dalším zázrakem úspěšně složená v útrobách strahovských kolejí. Navíc to vypadá, že zůstane místo i pro kapelu.

Večer zahajuje předkapela Brutus. Belgická trojice otevírá set směsí disharmonického rocku osmdesátejch let a lehkých prvků metalu, v kombinaci s neskutečně vysokým ječákem zpěvačky Stefanie Mannaerts. Zatímco u mě její hlas vyvolává spíše intruzivní reminiscenci na mladická léta, kdy mě máma peskovala za nevynesené odpadky, několik jedinců naopak rytmicky pokyvuje hlavou. Jak se říká, proti gustu… Kombinace zpěvačky a bubenice je ovšem nevyvratitelně zajímavá, i když dost náročná, kapela čítající dále pouze rytmickou a basovou kytaru postrádá riffy, které by ji vyzvedly z ploché melodie. Prostoje, které jsou v druhé polovině už nezastíratelné, celkovému výsledku nepřidávají, ale pozitivní ohlas publika je silnější.

Po další krátké skládačce aparatury už na podium za ohlušujícího pískotu klopýtá Alfred, Chris, Richard, za bicí se souká Carsten a zpěvák David de Molen, zavěšený nohama na ramenou jednoho z band crew, padá bouřícímu davu k nohám. John Coffey u nás už letos hostovali na festivalech Rock for People a Mighty Sounds, takže Molenův požadavek, aby zvedli ruku všichni, co byli na Sedmičce před třičtvrtěrokem, jasně odhalil, jak moc se řady jejich fans přes léto rozšířily.

Bez okolků startuje z nuly na sto našlápnutá pecka Broke Neck. Tohle zatraceně hlučný monstrum vám odpálí hlavu a vokály Davida de Molena do ní vyřvou díru, dohromady to má doslova magnetický účinky. Chumel lidí se tiskne k podiu, div nepřepadává přes odposlechy, které jsou jediným dělícím mantinelem. Skutečnost, že kluci mají za sebou sotva tři plnohodnotný desky, tu první v prakticky odlišné sestavě, je víc než neuvěřitelná. Druhá placka Bright Companions je od začátku do konce vysázená chytlavými hity, zatímco třetí albm Great News se svezlo na o něco agresivnější vlně.

„Show me a fucking CIRCLE PIIIT!“ vyřvává Molen. „Tohle je můj věčně ožralej kámoš, skvělej Crucial Chris“ a kytarista Christoffer van Teijlingen vydrtí na pražci solíčko vybroušených riffů. Emoce vřou jako voda v papiňáku a zadušené strahovské doupě zalévají proudy potu. Čtveřice hudebníků vyřádkovaná do lajny před věžákem repráků běsní na padesáti číslech volnýho prostoru, než se sem tam někdo z nich zřítí dolů, aby zakusil opojnou atmosféru davu vyzdvihujícího je nad nekonečné moře hlav. Ano, pokud jste se do nich právě zamilovali, případně dnes nedorazili s tím, že na příští koncert ty dvě kila stoprocentně naškudlíte, mám pro vás blbou zprávu. Začátkem května kapela oznámila, že po zbývajících několika koncertech v rámci nasmlouvaného turné ukončují činnost, na neurčito. Komu by se z toho nezatočila hlava, že?

David Molen se řítí k zemi a za pomoci vysvěcených rukou několika fanoušků v první řadě předstírá škubavými pohyby vymítání temných sil. Následující pomalá verze songu Me vs. I dopřává chvíli oddechu, ne na dlouho. Pěsti bušící do stropu na úvodní sloku Miles 'till the End of the Road We Walk si nežádají nic jiného než ikonický hymnus Romans. Přestože pod pódiem je místa asi jako v krabici od bot, neúnavný dav se rozestupuje do stran na finální exitus ve wall of death. Frontman, jež na poslední chvíli unikl, je následně svými uctívači oslavně ukřižován na stropě pokrytém pivem.

Doufejme, že avizovaná pauza bude pro John Coffey pouze dočasná, protože jestli stojí za to před něčím pokleknout, tak před tímhle setsakra výborným šálkem rock´n´rollu.

Info

John Coffey (usa)
17. 9. 2016 Strahov 007, Praha

foto © Vojta Florián

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová 02.04.2021

Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby.

Festival na dosah myši - SXSW 2021

David Čajčík, Michal Pařízek, su 25.03.2021

Jaké to je dívat se čtyři dny po nocích na kapely, filmy a moudré diskuze? Přinášíme report z online festivalu SXSW.

Chyba jako náznak změny: Galerie Průchod nekončí

Minka Dočkalová 11.03.2021

Umělci byli konfrontováni s tím, jak jednoduché je dostat se z rubriky Kultura do sekce Zločiny a soudy - prostřednictvím této situace na vlastní kůži prověřili vratkou hranici mediálního prostoru.

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace