Články / Profily

John Grant to myslí vážně

John Grant to myslí vážně

Anna Pleslová | Články / Profily | 28.08.2013

O tomhle chlapíkovi se teď mluví všude možně. Před půl rokem totiž vydal svou druhou sólovou desku, nad kterou teď mlaskají kritici z osvědčených světových plátků. Na její titulní fotce je něco tak podivného, že si placku uvnitř prostě musíte pustit, i kdybyste nechtěli. Sám John Grant tu sedí v perfektním obleku v nějaké country kavárně jak vystřižené ze seriálu Twin Peaks. S knihou v ruce a se solničkami v podobě soviček na stole se na vás dívá velmi podezíravým a vážným pohledem.

Tenhle výjev zároveň dokonale vystihuje podstatu toho, co se skrývá uvnitř – velmi rozmanité až rozporuplné album, které přesto drží pohromadě. Víří v něm sedmdesátkové dark elektro s kýčovitě zamilovanými baladami, to vše slepené prvky country. A stejně tak rozmanitý a neuvěřitelný je i celý dosavadní život Johna Granta. Téměř pětačtyřicetiletý depresemi strhaný homosexuál s vizáží amerického dřevorubce a Vikinga, dříve závislý na drogách a alkoholu, nikdy nepochopen svou rodinou. To, co zní jako nepovedený inzerát do seznamky největších loserů, je jeho život ve zkratce.

John Grant se narodil v americkém Coloradu, později odjel studovat jazyky do Německa. Chtěl se stát překladatelem, ale místo toho se mu děly věci, které s kariérou tlumočníka vůbec nesouvisí. Začal trpět panickými stavy a bát se pavouků, přestal navštěvovat výuku a vůbec nevycházel z domu. Vrátil se zpět do USA, kde po nějaké odmlce s přáteli založil kapelu The Czars (Carové). Po šesti albech se The Czars rozpadli a Grant zkusil sólovou dráhu. Jeho debut Queen of Denmark (nějak si na ty monarchy v názvech potrpí) se stal podle časopisu Mojo albem roku 2010.

I když se na povrchu zdálo všechno v pořádku, John Grant uvnitř bojoval s příliš silným vztahem k alkoholu a drogám. Jak sám říká v jednom rozhovoru: „Není to jen alkohol a drogy, můžu klidně zneužívat i cukřenku nebo polštářky z pohovky. Mám takové sklony k tomu prostě uletět, že pokaždé využiju všech možností k tomu to udělat. Jen bych se chtěl opravdu vyhnout tomu být jeden z těch lidí, kterého pak najdou ležet ve vaně.“ Jeho problémům s drogami ještě přispíval nepříliš růžový vztah s jeho otcem. O jeho homosexualitě se doma nikdy nemluvilo. „Vždycky jsem cítil, že by byli mnohem víc rádi, kdybych byl drogově závislý než gay.“ Ve skladbě Jesus Hates Fagots z předchozí desky Grant portrétuje svého otce jako krutého, absurdního misantropa. „Ani na Vánoce mu nevolám. Měl bych to změnit,“ říká Grant.

John Grant je velmi otevřený homosexuál. V mnoha textech zpívá o svém posledním partnerovi, s jehož rozchodem se doteď nemůže vyrovnat. Poznáte to už z názvů některých písní jako třeba It Doesn't Matter to Him nebo Why You on‘t Love Me Anymore. Minulý rok na festivalu Meltdown asi některým divákům spadl kelímek, když Grant nečekaně přede všemi ohlásil, že je HIV pozitivní.

Kvůli zdravotním potížím a možná také proto, aby si vyčistil hlavu a zapomněl na minulý vztah, se ve svých 43 letech rozhodl odstěhovat na Island. Tady svým vzhledem jistě zapadl, a tak si brzo našel nové kamarády, mezi nimiž byl i Biggi Veira z Gus Gus, který mu pak pomohl nahrát novou desku Pale Green Ghosts.

Vypadá to, že se Grantovi podařilo ze sebe dostat všechny ty zelené duchy a snad bude mít ještě sílu vytvořit další, minimálně stejně silnou desku.

Info

John Grant (usa)
www.johngrantmusic.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šviháctví i zádumčivost - Carson McHone

Evžen Muller 25.06.2022

Oceňovaná texaská písničkářka, jejíž album Carousel bylo časopisem Rolling Stone zařazeno mezi nejlepší country & americana, vydala letos novinku Still Life. Proč si ji nenechat ujít naživo?

Full Moon Stage 2022: EABS

redakce 03.06.2022

EABS ostatně spolupracovali s mnoha důležitými jmény současné globální jazzové scény, za všechny jmenujme Bena Lamara Gaye, Jeru the Damaja nebo Tenderloniouse.

Full Moon Stage 2022: Etceteral

redakce 05.05.2022

Trojice umělců prošla mnoha formacemi a spojuje ji vášeň pro jazz a elektroniku i unikátní vizuální estetiku, obrazová stránka je pro její vystoupení klíčová.

Full Moon Stage 2022: The Sweet Release of Death

redakce 02.03.2022

Strhující koláž, křišťálově čisté melodie i výbuchy surového hluku. Máte rádi Sonic Youth?

Full Moon Stage 2022: Inturist

redakce 23.02.2022

Jevgenij Gorbunov je významnou postavou aktuální ruské scény. Na Full Moon Stagi s projektem Inturist vystoupí ve čtyřčlenné sestavě.

Full Moon Stage 2022: Squid

redakce 22.02.2022

Společně s kapelami Black Country, New Road a Black Midi tvoří nejvýraznější trojici kapel pohrdající žánrovými škatulkami.

Full Moon Stage 2022: Health

redakce 21.02.2022

Health představují dokonalé ztělesnění konceptu ‚ubavit se k smrti‛. Hysteričtí, umělí, prázdní a nehorázně zábavní. Na Colours of Ostrava, na Full Moon stagi.

Nejlepší texty Full Moonu 2021: Správným směrem aneb Ruská indie scéna

Maria Pyatkina 20.01.2022

Průkopnici ruské indie scény následovali na začátku tisíciletí západní trendy nebo snili o tom, aby prorazili v zahraničí. Poslední desetiletí pozorujeme jiný trend...

Nejlepší texty Full Moonu 2021: Soumrak bohů? The Doors a změna vnímání rockového hrdiny

Michal Pařízek, Karel Veselý 19.01.2022

Jsou The Doors po půl století ještě relevantní? Byl Jim Morrison skutečně někým, k němuž je záhodno vzhlížet?

Nejlepší texty Full Moonu 2021: V záři červeného blesku aneb Polská ženská angažovaná hudební scéna

Sabina Coufalová 18.01.2022

Ačkoli je v hudbě stále dodržována svoboda slova, za veřejné politické akce se nemálo umělkyň a aktivistek potýká s problémy s policií.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace