Články / Recenze

Jozef Van Wissem aka Mrakomor kuje železo

Jozef Van Wissem aka Mrakomor kuje železo

Michal Pařízek | Články / Recenze | 19.12.2014

Upíři frčí. Jarmuschova serenáda Only Lovers Left Alive přinesla Jozefu van Wissemovi veliké ovace; tihle dva, jak známo, už spolu nějakou dobu vystupují a Wissemovo angažmá ve fiktivní kapele Sqürl není žádná náhoda. Pravdou taky je, že bez režisérova přispění bychom toho o holandském loutnistovi moc nevěděli. Krvavý vinyl Only Lovers Left Alive je jedním z kultovních hitů roku a Jozef kuje železo s novým albem.

It Is Time for You to Return je překvapivě barevným a pestrým kouskem, kdo by čekal od klasicky vzdělaného loutnisty barokní kompozice, ten by se šeredně zmýlil. Wissem je velkým milovníkem industriálu, pro soundtrack Only Lovers Left Alive upravil starý rock’n’rollový kus Funnel of Love, známý od Wandy Jackson, a na novém albu vykazuje až popové přesahy a velký smysl pro humor. Je to samozřejmě stále zamračený morous, usměvavý asi jako čaroděj Mrakomor, ale pocit, že si z posluchačů občas trochu střílí, je vlastně správný.

Na novince se pochopitelně objevuje i Jim Jarmusch s kytarou, ve dvou skladbách se připomíná libanonská zpěvačka Yasmine Hamdan, kterou jsme mohli loni hned dvakrát vidět v Praze, a zvlášť poslední Invocation of the Spirit Spell stojí za zmínku. Psychedelická kompozice, ve které se nad elektronickým podkladem proplétají decentní kytarové plochy se střídmým loutnovým motivem a Yasmine působí jako mimozemský muezzin, její zasněný zpěv je k nepoznání. Nečekané a působivé, bez exhibice, jen velmi uvolněná, až ambientní píseň.

Skladbu Temple Dance of the Soul doprovodil svými beaty a glitchi chilský filmař a hudebník Domingo Garcia-Huidobro (působí třeba ve Föllakzoid); trumfování elektroniky a loutny působí rozverně a sympaticky, jako by se navzájem pošťuchovala samotná století. Velkou diskuzi vzbudila deska díky zpívaným skladbám - chytlavá Love Destroy All Evil připomíná středověký šlágr, tajuplná Confidement má až liturgický nádech a You Can't Take It With You je opravdovým zaříkáváním.

Nahrávka It Is Time for You to Return překvapuje různorodostí, a přitom drží pozoruhodným způsobem dobře pohromadě. Wissem není bardem klasického typu, disponuje otevřenou myslí, která do sebe umně nasává různé vlivy a poté je vylučuje ve změněné podobě. Deska vyšla na věhlasném belgickém labelu Crammed Discs, který se už téměř třicet let vyznačuje naprostou absencí žánrových hranic a omezení. Jozef van Wissem obešel několikrát celý svět, spolčil se hollywoodskými filmaři a upíry, aby posléze našel to pravé místo za humny. Osudové paradoxy.

Info

Jozef Van Wissem – It Is Time for You to Return (Crammed Disc, 2014)
www.jozefvanwissem.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...