Články / Reporty

Just Dance (Metronome Festival, den druhý)

Just Dance (Metronome Festival, den druhý)

Davo Krstič | Články / Reporty | 24.06.2018

Spadne voda, nebo nespadne? Druhý festivalový večer provázelo nervózní očekávání deště. Ten by se hodil spíš k temnému trip hopu Massive Attack než k dusajícímu breakbeatu The Chemical Brothers, jenže obloze neporučíš. Kdo chtěl teplo, musel se hýbat, což mu více než usnadnila festivalová dramaturgie. Před The Chemical Brothers vystoupili na hlavním pódiu domácí Mydy Rybycad, kteří nabídli velmi slušnou diskotéku. Žofie Dařbujánová má suverénní pěvecký projev, což by samo o sobě na udržení pozornosti stačilo, navíc je i na co koukat, protože kostýmy a celková stylizace kapely je někde mezi Arcade Fire a Army of Lovers. K tomu si přidejte pouštění ohně a páry i zpestření v podobě Michaela Viktoříka, který přišel na pódium oděný tak, jako by ještě před chvílí chytal ryby. „Já jsem tady na čundru,“ řekl.

Na ČT Park Stage byl v sobotu hlavní hvězdou David Byrne. Na pódium přišel sám, jen s modelem lidského mozku, ale za pár minut jej doplnilo celkem jedenáct (!) zpěváků a muzikantů a společně nabídli show na pomezí koncertu a divadelního představení, s vypilovanou choreografií a nakažlivou energií. Hudebníci nebyli svázáni nástroji ani mikrofony, které byly mobilní, a nic tak nebránilo tanci. A že bylo na co se hýbat! Hned jako druhá zazněla Lazy, vzpomínka na spolupráci s houseovou legendou X-Press 2, zhruba v polovině došlo na letošní novinku Everybody´s Coming to My House, což je hit jako víno, a obrovské nadšení publika sklidila klasika od Talking Heads. K tomu si Byrne připsal plus u patriotů, když zavzpomínal, že jako teenager viděl polyekran Josefa Svobody a jak moc ho to ovlivnilo.

Už půl hodiny před začátkem setu The Chemical Brothers bylo obtížné dostat se blíž k pódiu. Stejně jako v případě včerejšího koncertu Massive Attack se přitom pozornost upírala nikoliv na muzikanty, ale na obří projekční plochu a další atrakce na krajích pódia, ať už šlo o obří diskokoule nebo gigantické roboty se svítícíma očima. Chemici jsou pro někoho jen „pouštěči“, ale stejně to byl set, v němž bylo zas a znova možno obdivovat schopnost dvojice propojit fragmenty hitů i méně známých skladeb do fungujícího a po většinu času strhujícího setu. Na úvod singl Go! z posledního alba Born in the Echoes, pak kousek Do it Again, do toho ještě kratší kousek Get Yourself High, ze Sometimes I Feel So Deserted šlo zaslechnout sotva dvacet vteřin. Nechytáš se, potřebuješ zastavit? Tvoje smůla, jedeme dál. A než se od Swoon plynule přešlo ke Star Guitar, stihli do toho bratři vložit ještě Temptation od New Order. Protože ji/je mají rádi. Čekali byste, že největší odezvu bude mít Hey Boy, Hey Girl? Taky že ano, ale jen do té doby, než se při Saturate začaly nad publikem vznášet obří nafukovací balóny. The Chemical Brothers jsou naživo dokonalá montáž atrakcí.

Kdo po tomhle vystoupení ještě vyškrábl zbytky síly, mohl je zanechat v Moon Stage, kde měla dvouhodinový DJ set členka Faithless Sister Bliss. Dle očekávání tak zazněla Insomnia i We Come One, ale taky Shout od Tears for Fears nebo v úplném závěru Personal Jesus od Depeche Mode. Čekal jsem house/tranceovou nudu, ovšem tohle bylo nadmíru zábavné. To vám pak přestane vadit i to, že v jednu v noci, kdy stále ještě běží festivalový program, už v areálu neseženete nic k jídlu a jen o trochu více k pití.

Info

Metronome Festival Prague 2018
22. - 23. 6. 2018 Výstaviště, Praha

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...