Články / Reporty

Just Dance (Metronome Festival, den druhý)

Just Dance (Metronome Festival, den druhý)

Davo Krstič | Články / Reporty | 24.06.2018

Spadne voda, nebo nespadne? Druhý festivalový večer provázelo nervózní očekávání deště. Ten by se hodil spíš k temnému trip hopu Massive Attack než k dusajícímu breakbeatu The Chemical Brothers, jenže obloze neporučíš. Kdo chtěl teplo, musel se hýbat, což mu více než usnadnila festivalová dramaturgie. Před The Chemical Brothers vystoupili na hlavním pódiu domácí Mydy Rybycad, kteří nabídli velmi slušnou diskotéku. Žofie Dařbujánová má suverénní pěvecký projev, což by samo o sobě na udržení pozornosti stačilo, navíc je i na co koukat, protože kostýmy a celková stylizace kapely je někde mezi Arcade Fire a Army of Lovers. K tomu si přidejte pouštění ohně a páry i zpestření v podobě Michaela Viktoříka, který přišel na pódium oděný tak, jako by ještě před chvílí chytal ryby. „Já jsem tady na čundru,“ řekl.

Na ČT Park Stage byl v sobotu hlavní hvězdou David Byrne. Na pódium přišel sám, jen s modelem lidského mozku, ale za pár minut jej doplnilo celkem jedenáct (!) zpěváků a muzikantů a společně nabídli show na pomezí koncertu a divadelního představení, s vypilovanou choreografií a nakažlivou energií. Hudebníci nebyli svázáni nástroji ani mikrofony, které byly mobilní, a nic tak nebránilo tanci. A že bylo na co se hýbat! Hned jako druhá zazněla Lazy, vzpomínka na spolupráci s houseovou legendou X-Press 2, zhruba v polovině došlo na letošní novinku Everybody´s Coming to My House, což je hit jako víno, a obrovské nadšení publika sklidila klasika od Talking Heads. K tomu si Byrne připsal plus u patriotů, když zavzpomínal, že jako teenager viděl polyekran Josefa Svobody a jak moc ho to ovlivnilo.

Už půl hodiny před začátkem setu The Chemical Brothers bylo obtížné dostat se blíž k pódiu. Stejně jako v případě včerejšího koncertu Massive Attack se přitom pozornost upírala nikoliv na muzikanty, ale na obří projekční plochu a další atrakce na krajích pódia, ať už šlo o obří diskokoule nebo gigantické roboty se svítícíma očima. Chemici jsou pro někoho jen „pouštěči“, ale stejně to byl set, v němž bylo zas a znova možno obdivovat schopnost dvojice propojit fragmenty hitů i méně známých skladeb do fungujícího a po většinu času strhujícího setu. Na úvod singl Go! z posledního alba Born in the Echoes, pak kousek Do it Again, do toho ještě kratší kousek Get Yourself High, ze Sometimes I Feel So Deserted šlo zaslechnout sotva dvacet vteřin. Nechytáš se, potřebuješ zastavit? Tvoje smůla, jedeme dál. A než se od Swoon plynule přešlo ke Star Guitar, stihli do toho bratři vložit ještě Temptation od New Order. Protože ji/je mají rádi. Čekali byste, že největší odezvu bude mít Hey Boy, Hey Girl? Taky že ano, ale jen do té doby, než se při Saturate začaly nad publikem vznášet obří nafukovací balóny. The Chemical Brothers jsou naživo dokonalá montáž atrakcí.

Kdo po tomhle vystoupení ještě vyškrábl zbytky síly, mohl je zanechat v Moon Stage, kde měla dvouhodinový DJ set členka Faithless Sister Bliss. Dle očekávání tak zazněla Insomnia i We Come One, ale taky Shout od Tears for Fears nebo v úplném závěru Personal Jesus od Depeche Mode. Čekal jsem house/tranceovou nudu, ovšem tohle bylo nadmíru zábavné. To vám pak přestane vadit i to, že v jednu v noci, kdy stále ještě běží festivalový program, už v areálu neseženete nic k jídlu a jen o trochu více k pití.

Info

Metronome Festival Prague 2018
22. - 23. 6. 2018 Výstaviště, Praha

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesta Kataríny Málikové k Prophetu

Vadim Petrov 24.01.2020

Máliková se ráda oddává experimentování s vybavením a o drum machines dokáže vyprávět se zapálením jako málokdo.

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.