Články / Sloupky/Blogy

Kalamáry Vary: dopink s Domestikem

Kalamáry Vary: dopink s Domestikem

Jaroslav Kejzlar | Články / Sloupky/Blogy | 06.07.2018

V solidním vedru a s takovým množstvím lidí na jednom místě to začíná na kolonádě smrdět jako v zoo. To pravé divácké mučeníčko ale naservíroval s premiérou snímku Domestik Adam Sedlák (seriál Semestr). A tohle jsme opravdu potřebovali. Film, který se odhodlá testovat hranice znázornění živočišnosti, film pevně se držící svého stylu.

Že se devětadvacetiletý režisér nebojí vytahovat na povrch tělní tekutiny, bylo možné pochopit už z jeho studentského filmu L. H. o postavě Lord Hoven. Ve své celovečerní prvotině zachycuje postupný rozklad dvou mladých lidí rozhodnutých udělat skoro cokoliv pro zvolený cíl. Roman a Šarlota jsou uzavřeni ve svém bytě a trénují na cyklistickém trenažéru, respektive se snaží otěhotnět. Právě opakování běžných úkonů přímo vybízí k tomu popustit uzdu a zvukově i obrazově diváka potrápit tím, že musí poslouchat a sledovat situace, které nechce. Třeba značně sugestivní, ačkoliv nikoliv explicitní orální sex. Pokud chce někdo přednést výpověď o reálném stavu věcí, ať už jde o doping ve sportu nebo manipulace v partnerských vztazích, nemůže ustupovat a váhat. A Sedlák to nedělá.

A lidé ze sálu skutečně odcházeli, i když nutno podotknout, že v menší míře než třeba loni při projekci Křižáčka (Domestik je stejně jako loňský držitel Křišťálového globu uváděn v hlavní soutěži festivalu). Ve starém pánovi, který seděl vedle mě, po celou dobu narůstala frustrace doprovázená plácáním do kolen a nesouhlasným mumláním, až vyvrcholila vytouženým a úlevným odchodem vteřinu po posledním záběru. Na tomhle příkladu se dá ilustrovat, jak dobře a vytrvale snímek popichuje divácká očekávání tím, že servíruje stále to samé dokola iritujícím způsobem. Jako nekonečné šimrání v nose těsně před kýchnutím, které nikdy nepřijde.

Audiovizuální stránka, podpořená agresivním soundtrackem od Vložte kočku, je skvělá, dalo by se říct až vypiplaná. Přesto Domestik jako celek trochu hapruje. Dialogy občas hodně šustí papírem a nepůsobí uvěřitelně, ale hlavně se scenáristicky nepodařilo zvládnout přerod hlavních postav z kultivovaných mladých lidí v trosky. Zlom je moc rychlý, málo vybudovaný na předchozí rutině (Romanovo šlapání na trenažéru najednou na dlouhou dobu zmizí), a proto finále nezanechává tak tvrdý dopad, jak by mohlo.

Překvapuje mě, když se v některých názorech dočítám, že právě ony nedotažené prvky je možné přejít, protože se jedná o malý film a ne tak zkušeného tvůrce. Domestik se dostal do hlavní soutěže a díky skvělé audiovizuální, potažmo režijní stránce snese opravdu přísná měřítka. Je proto fér chtít odpovídající kvalitu ve všech složkách, abychom si to utrpení vychutnali se vším všudy.

Info

53. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
29. 6. - 7. 7. 2018, Karlovy Vary
festivalový web
foto: Film Servis Festival Karlovy Vary

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.