Články / Sloupky/Blogy

Kalamáry Vary: dopink s Domestikem

Kalamáry Vary: dopink s Domestikem

Jaroslav Kejzlar | Články / Sloupky/Blogy | 06.07.2018

V solidním vedru a s takovým množstvím lidí na jednom místě to začíná na kolonádě smrdět jako v zoo. To pravé divácké mučeníčko ale naservíroval s premiérou snímku Domestik Adam Sedlák (seriál Semestr). A tohle jsme opravdu potřebovali. Film, který se odhodlá testovat hranice znázornění živočišnosti, film pevně se držící svého stylu.

Že se devětadvacetiletý režisér nebojí vytahovat na povrch tělní tekutiny, bylo možné pochopit už z jeho studentského filmu L. H. o postavě Lord Hoven. Ve své celovečerní prvotině zachycuje postupný rozklad dvou mladých lidí rozhodnutých udělat skoro cokoliv pro zvolený cíl. Roman a Šarlota jsou uzavřeni ve svém bytě a trénují na cyklistickém trenažéru, respektive se snaží otěhotnět. Právě opakování běžných úkonů přímo vybízí k tomu popustit uzdu a zvukově i obrazově diváka potrápit tím, že musí poslouchat a sledovat situace, které nechce. Třeba značně sugestivní, ačkoliv nikoliv explicitní orální sex. Pokud chce někdo přednést výpověď o reálném stavu věcí, ať už jde o doping ve sportu nebo manipulace v partnerských vztazích, nemůže ustupovat a váhat. A Sedlák to nedělá.

A lidé ze sálu skutečně odcházeli, i když nutno podotknout, že v menší míře než třeba loni při projekci Křižáčka (Domestik je stejně jako loňský držitel Křišťálového globu uváděn v hlavní soutěži festivalu). Ve starém pánovi, který seděl vedle mě, po celou dobu narůstala frustrace doprovázená plácáním do kolen a nesouhlasným mumláním, až vyvrcholila vytouženým a úlevným odchodem vteřinu po posledním záběru. Na tomhle příkladu se dá ilustrovat, jak dobře a vytrvale snímek popichuje divácká očekávání tím, že servíruje stále to samé dokola iritujícím způsobem. Jako nekonečné šimrání v nose těsně před kýchnutím, které nikdy nepřijde.

Audiovizuální stránka, podpořená agresivním soundtrackem od Vložte kočku, je skvělá, dalo by se říct až vypiplaná. Přesto Domestik jako celek trochu hapruje. Dialogy občas hodně šustí papírem a nepůsobí uvěřitelně, ale hlavně se scenáristicky nepodařilo zvládnout přerod hlavních postav z kultivovaných mladých lidí v trosky. Zlom je moc rychlý, málo vybudovaný na předchozí rutině (Romanovo šlapání na trenažéru najednou na dlouhou dobu zmizí), a proto finále nezanechává tak tvrdý dopad, jak by mohlo.

Překvapuje mě, když se v některých názorech dočítám, že právě ony nedotažené prvky je možné přejít, protože se jedná o malý film a ne tak zkušeného tvůrce. Domestik se dostal do hlavní soutěže a díky skvělé audiovizuální, potažmo režijní stránce snese opravdu přísná měřítka. Je proto fér chtít odpovídající kvalitu ve všech složkách, abychom si to utrpení vychutnali se vším všudy.

Info

53. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
29. 6. - 7. 7. 2018, Karlovy Vary
festivalový web
foto: Film Servis Festival Karlovy Vary

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace