Kapitán Demo sežral Roxy

Jiří Burian leží řadě lidí v žaludku už od dob kytarových Southpaw. Na základě jeho mediálních výstupů mu připisují vlastnosti jako sebestřednost, velikášství či pokrytectví. Nic neslouží Burianovi ke cti tolik, jako fakt, že svůj problematický obraz dokázal zužitkovat při vymýšlení postavy Kapitána Dema. Fiktivní obtloustlý milionář působí, jako by se živil všemi negativními komentáři na účet svého stvořitele.

V době vydání prvního Demova alba Demolice se zdálo, že půjde o legrácku na jedno použití. Teprve letošní album Okamžitě odejdi do svého pokoje a vrať se, až budeš normální, ale ukázalo, že je Kapitán Demo síla, se kterou je třeba počítat i do budoucna. Potvrdila to i (před)vánoční show s názvem Santa Klaus to nemá!, která počátkem prosince slušně zaplnila pražský klub Roxy.

Slovo “show” je v případě Kapitána Dema zcela namístě. Málokdo jde u nás v dotahování nehudebních složek živých vystoupení tak daleko, jako právě Burian ve své kapitánské inkarnaci. V Roxy tak kromě převleků, videoprojekcí nebo předsunuté rampy zasahující z pódia do sálu nechyběly ani výrobníky umělého sněhu, akrobati na chůdách nebo třeba hostesky s tácy plnými prášku imitujícího Demovu oblíbenou drogu - kokain.

Na pódiu kromě Buriana defilovaly bizarní postavičky, jako je zelenovlasý DJ Vodník Ámen nebo ze songu Seriály známý Ray Ban v převleku za arabského obchodníka. Celý koncept Kapitána Dema se ostatně neobejde bez spolupráce řady lidí z různých kreativních oborů. Kdyby byl Burian skutečně tím nesnesitelným nafoukancem, za kterého je často brán, asi by podobně produkčně náročnou show dal dohromady jen těžko.

Atmosféra pospolitosti a jakéhosi poťouchlého spiklenectví panovala v Roxy i pod pódiem. Šlo o zvláštní kontrast s Burianovými siláckými gesty a hranou testosteronovou namachrovaností parodující manýry hiphopových hvězd. Na rozdíl od jejich koncertů ale nejde v případě vystoupení Kapitána Dema o ventilaci nahromaděné agrese, nýbrž o poměrně sofistikovanou hru s vnějšími znaky hiphopové kultury.

Z ohlasu publika se zdálo, že leckteré Burianovy texty vložené do úst Kapitánu Demovi mají nakročeno ke zlidovění. Stejný potenciál mají i skladby z připravované třetí desky Bez klobouku boss, které v Roxy zazněly vedle ukázek z obou dosavadních Demových alb. Těžko by se na celém večeru hledal nějaký slabší moment a když se Burian/Demo před závěrečným repete skladby Všechno je moje zeptal, jestli by si lidi dali celý koncert znova, rozsvítily se řadě návštěvníků vzrušením oči.

Jiří Burian může být spokojený. Za sebou má plodný rok, ve kterém pomohl na svět deskám svého otce Jana a dlouholetého parťáka Tadeáše Haagera. V příštím roce k nim přibyde ještě album Emmy Smetany, s Mikolášem Růžičkou chystá novou desku Republic of Two a s Haagerem dává dohromady debut jejich projektu One Bit Wonder. Ať už si o něm jako o člověku myslíte cokoli, jeho přítomnost na tuzemské alternativní scéně nelze přehlédnout a je to právě Kapitán Demo, který je momentálně Burianovým nejzajímavějším působištěm.