Články / Reporty

Kapitánův deník, hvězdné datum... (Žižkovská noc třetí a o hodinu kratší)

Kapitánův deník, hvězdné datum... (Žižkovská noc třetí a o hodinu kratší)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 25.03.2018

16:50, off the street
Player versus player Mortal Kombat X. Odpoledne plný zábavy a her. Taková jest příprava na poslední Žižkovskou noc.

19:17, Palác Akropolis (kde jinde)
První hoře. Kapela, na kterou se chystám už asi pět let - od doby, co jsem slyšel (na Bandzone!) píseň Klavíry. Jsou tu Ježíš a klaun. Alternativní rock przněnej speed metalem. Pražský výběr či slabší vývar Hentai Corporation (ti příjdou). Žehnaní stříbrným proutkem ve tvaru femuru. Teatrálnost i umčo, pusinky.

19:30, tamtéž
Džízusek na pódiu káže víno, tanče tanec svatého Víta, klaun prochází publikem s bublifukem a před pódiem defiluje dívka se sádrovým yorkshirmutem. Na Klavíry nedošlo.

20:29, Sociální bistro Střecha
Poslední sousto veganský klobásy s křenem v rohlíku. (Chvilku ve mě bublá vtip o poslední večeři – to asi ještě pod vlivem Prvního hoře.) Delikátní a vhodný i jako jídlo do ruky, je-li po ruce ubrousek. Na cestu Vincentka.

21:31, Palác Akropolis
Najdi podobnou kapelu jako Hentai Corporation. První hoře zůstalo u délku koně pozadu. Nebo ne, není to soutěž. Těžko popsatelnej rej a rave. Výstřik těžkýho, ale nápaditýho trash metalu říznutej kabaretem a notnou dávkou zmrdství. Fuckovat všechno - nácky, komouše, Zemana. Honění bradavky i ega, zatímco ti někdo z publika neustále hladí koule a prdel. Zní to jako sodoma gomora, ale tohle je potřeba zažít. Už pro tu neuvěřitelnou muziku a hlas zahanbující Roberta Planta, Bona Scotta i trojitýho Axla.

21:50, Nákladové nádraží Žižkov
Přichází očekávaná zpráva z „náklaďáku“ o Suzie Stapleton: „Motorkářský look. Hlas s kytarou zaplňují prostor. Víc není třeba. Kdekoho napadne asociace na LP. Melancholie a naléhavost arizonské pouště či Ayers rock. Křehkost i síla jedné ze Superhrdinek.“

23:16, Cross
Schwarzprior. Jiný chápání hudby, industriál, matrix, továrna na absolutno. Trochu vymejvárna, v níž často nejde rozeznat, kde končí čeština a začíná fiktivní jazyk. Smrt, láska, chcaní. Smrt, láska, chcaní. Tenhle slogan se od loňská ještě neomrzel.

23:45, tamtéž
Cross je přeplněný mraveniště, kde do tebe každej druhej bezohledně vrazí v nemocný cestě za svým cílem. Začínám nenávidět.

00:28, tamtéž
Mačkání a frotérství tělo na tělo vrcholí na koncertě Jamese Colea. On je takovej hiphopovej Mike Patton. Silných hlasů máme dneska plnej batoh.

1:38, autobus MHD č. 910
Sedím vedle holky se žlutou, tedy třídenní páskou. V uších má pecky, jako by právě nekončil třídenní festival plnej hudby, jako by nebylo ani možný se jí někdy přeposlouchat. Často si říkám, co mě to znova a znova táhne do zimy i vydejchanejch sklepů, do front i přeplněnejch klubů, na pochcaný hajzly a pak do liduprázdnejch ulic. Proč neposlouchat hudbu v klidu doma – v pohodlí a příjemný samotě? Asi jsem taky jen ovce, a miluje to bejt ovce, vlk i ovčáckej pes.

1:59, úkryt
Za kamna lezem a po 1:59 skáčou hodiny rovnou na 3:00. Kapitáne, přišli jsme o jednu hodinu. Klid, v říjnu se nám zase vrátí. A Žižkovská noc za rok.

Info

Žižkovská noc
22.-24. 3. 2018, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.