Martin Řezníček | Články / Reporty | 25.03.2018
16:50, off the street
Player versus player Mortal Kombat X. Odpoledne plný zábavy a her. Taková jest příprava na poslední Žižkovskou noc.
19:17, Palác Akropolis (kde jinde)
První hoře. Kapela, na kterou se chystám už asi pět let - od doby, co jsem slyšel (na Bandzone!) píseň Klavíry. Jsou tu Ježíš a klaun. Alternativní rock przněnej speed metalem. Pražský výběr či slabší vývar Hentai Corporation (ti příjdou). Žehnaní stříbrným proutkem ve tvaru femuru. Teatrálnost i umčo, pusinky.
19:30, tamtéž
Džízusek na pódiu káže víno, tanče tanec svatého Víta, klaun prochází publikem s bublifukem a před pódiem defiluje dívka se sádrovým yorkshirmutem. Na Klavíry nedošlo.
20:29, Sociální bistro Střecha
Poslední sousto veganský klobásy s křenem v rohlíku. (Chvilku ve mě bublá vtip o poslední večeři – to asi ještě pod vlivem Prvního hoře.) Delikátní a vhodný i jako jídlo do ruky, je-li po ruce ubrousek. Na cestu Vincentka.
21:31, Palác Akropolis
Najdi podobnou kapelu jako Hentai Corporation. První hoře zůstalo u délku koně pozadu. Nebo ne, není to soutěž. Těžko popsatelnej rej a rave. Výstřik těžkýho, ale nápaditýho trash metalu říznutej kabaretem a notnou dávkou zmrdství. Fuckovat všechno - nácky, komouše, Zemana. Honění bradavky i ega, zatímco ti někdo z publika neustále hladí koule a prdel. Zní to jako sodoma gomora, ale tohle je potřeba zažít. Už pro tu neuvěřitelnou muziku a hlas zahanbující Roberta Planta, Bona Scotta i trojitýho Axla.
21:50, Nákladové nádraží Žižkov
Přichází očekávaná zpráva z „náklaďáku“ o Suzie Stapleton: „Motorkářský look. Hlas s kytarou zaplňují prostor. Víc není třeba. Kdekoho napadne asociace na LP. Melancholie a naléhavost arizonské pouště či Ayers rock. Křehkost i síla jedné ze Superhrdinek.“
23:16, Cross
Schwarzprior. Jiný chápání hudby, industriál, matrix, továrna na absolutno. Trochu vymejvárna, v níž často nejde rozeznat, kde končí čeština a začíná fiktivní jazyk. Smrt, láska, chcaní. Smrt, láska, chcaní. Tenhle slogan se od loňská ještě neomrzel.
23:45, tamtéž
Cross je přeplněný mraveniště, kde do tebe každej druhej bezohledně vrazí v nemocný cestě za svým cílem. Začínám nenávidět.
00:28, tamtéž
Mačkání a frotérství tělo na tělo vrcholí na koncertě Jamese Colea. On je takovej hiphopovej Mike Patton. Silných hlasů máme dneska plnej batoh.
1:38, autobus MHD č. 910
Sedím vedle holky se žlutou, tedy třídenní páskou. V uších má pecky, jako by právě nekončil třídenní festival plnej hudby, jako by nebylo ani možný se jí někdy přeposlouchat. Často si říkám, co mě to znova a znova táhne do zimy i vydejchanejch sklepů, do front i přeplněnejch klubů, na pochcaný hajzly a pak do liduprázdnejch ulic. Proč neposlouchat hudbu v klidu doma – v pohodlí a příjemný samotě? Asi jsem taky jen ovce, a miluje to bejt ovce, vlk i ovčáckej pes.
1:59, úkryt
Za kamna lezem a po 1:59 skáčou hodiny rovnou na 3:00. Kapitáne, přišli jsme o jednu hodinu. Klid, v říjnu se nám zase vrátí. A Žižkovská noc za rok.
Žižkovská noc
22.-24. 3. 2018, Praha
Minka Dočkalová 21.01.2021
Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.
Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021
Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.
Veronika Mrázková 14.10.2020
"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.
Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020
Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!
Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020
Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...
Michaela Šedinová 09.09.2020
Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.
Václav 04.09.2020
Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.
Adéla Polka 04.09.2020
Funguje to. Nenásilně a vkusně.
Vadim Petrov 01.09.2020
Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.
Michal Pařízek 30.08.2020
Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.