Články / Reporty

Kapitánův deník, hvězdné datum... (Žižkovská noc trvá)

Kapitánův deník, hvězdné datum... (Žižkovská noc trvá)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 24.03.2018

19:22, Fibichova
Jdu kolem Žižkovský věže a dochází mi, že letos vypadla z programu. Naštěstí. Živě si pamatuju čekačky na výtah nahoru i dolů. Jinak ale lokály spíš přibývají.

19:30, Palác Akropolis
Východištěm lyžařskejch stop je letos Palác Akropolis. Konec pracovního týdne už vylákal vetší množství zvěře z úkrytů a nor. Už opáskování rychle proklouznou směr stage, kde se chystají Manon meurt.

19:48, tamtéž
Shoegazeři trochu rychle vyrostli z dětskejch bot. Všechno je až moc správně chycený, schémata příliš dokonalý. Je to neupřímnost, povrchnost, hra na impresi nebo jen neschopnost se s nima ztotožnit? Místo pohnuti jen hluk zkrocenej do pěknejch šablon a nekonečnýho delaye. Dneska se to nepotkalo.

21:06, Bike_Jesus
Bariéra dusnýho tězkýho vzduchu, kterej se špatně dejchá. Máte sklep? Otázka, na kterou Žižkáreň jednoznačné odpovídá ano. A vidět ho můžeš klidně hned.

21:34, tamtéž
Pacino. Čistý kytary bez šmrdlání, jen šmírem umazanej vokál. Výrazná basa je umocněná dusnou atmosférou, ke který sedí i civilní poetika pecek s názvy jako Stěna, Zuby, Chleba. "Voda neteče, ale stojí, přesně když stojím já."

22:43, Nákladové nádraží Žižkov
Nádraží ještě stojí – oživovaný právě podobýma akcema, který dávaj nechtěným místům novej život a smysl. Bílý bodovky vytvářej kužely v kouřmu benzínovejch kamen. Světlo nás přitahuje jako mouchy. Krásný masivní betonový sloupy výtvářej dojem eisenboňácký katedrály.

23:39, tamtéž
Na co pořád vymýšlet nový přirovnání, když si sám Jakub Kaifosz vymyslel tak jasnou charakteristiku svýho projektu Lazer Viking: „Pomník rock’n’rollovýmu neumětelství, přehnaný glamový pompéznosti a absolutnímu kýči současnýho punku...“ My souhlasíme. Nakonec to i sám stvrdil coverem surfařský Rumble od Link Wray (známe z Pulp Fiction).

23:45, okolo nádraží
Stavební buňka s přilepenou terasou z palet postavená na stánek z občerstvením. Řízek XXL za 95,-. Místa, na který čas zapomněl snad od dob Husáka. Must see in Prague.

23:55, Theremin
V Thereminu hodně příjemný překvapení s názvem Empty Hall of Fame. Hardcore, kterej bych si rád představil jako předskokana nějakýho velkýho jména. Šestnáctihlavý pit. Předkrm před Rutka Laskier.

00:49, tamtéž
Po půlnoci se už stáváme loutkama s hlavama a rukama svěšenýma k podlaze. Špagáty má v prstech Rutka. Pohazuje s nima do kostitřasnýho tance. Tance? Promítanej vizuál se spojuje s nerovnostmi omítky. Nápor nepolevuje. Bicí sbíjej, hlas štěká, kytary táhnou, vyplňují i melodizují. Prvotní i sofistikovaný.

01:28, Nákladové nádraží Žižkov
Ještě par osvobozujících a uspokojivých beatů dua Bratři.

02:06, mezi Žižkovem a Krči
Není moc čtvrtí, co mají míň sexy název než Krč. Zastávka Krčský hřbitov nutí k zamyšlení, co bude zejtra i po něm. Není ale vidět dál než na konec víkendu, po němž se i monstrum Žižkovský noci na rok odmlčí.

Info

Žižkovská noc
22.-24. 3. 2018, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dock, Bardo a standardy

redakce 20.10.2019

Umíte si představit situaci, kdy se majitel podniku postaví do dveří svého klubu, aby při vybírání vstupného všem vysvětloval, že je potřeba být během koncertu potichu?

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

redakce 19.10.2019

Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Brněnská šestnáctka.

Síla představivosti (Laura Mvula)

redakce 17.10.2019

Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

Staré vs. zastaralé: The Mystery of Bulgarian Voices ft. Lisa Gerrard

redakce 17.10.2019

S bohorovným úsměvem Buddhy a pompou Marie Antoinetty sice působila všelijak, její vokální charisma ale konečně dalo setu jasný charakter.

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.