Články / Sloupky/Blogy

Karlovarské korzo #3

Karlovarské korzo #3

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 04.07.2016

Obvykle rušná třída T. G. Masaryka patřila hodinu po půlnoci pouze několika ztraceným duším. Liduprázdno, klid a ticho, neblaze proslulý první festivalový víkend skončil, osamocené pracovní pondělí se na nočním programu podepsalo. Projekce amerického snímku Bestie bez vlasti, jednoho z avizovaných hitů festivalu, nebyla kupodivu ani zdaleka vyprodaná. Cary Fukunaga vede diváky znovu doprostřed plochého kruhu, tentokrát do nepřehledné občanské války v Nigérii. Na ponuré existenciální hlášky tentokrát nedošlo, reálné případy bývají obyčejně daleko temnější. Netřeba dobarvovat.


Kniha nigerijského doktora a sociologa Uzodinmy Iwealy vyšla již v roce 2005, příběh z prostředí dětských vojáků bojujících v jedné z mnoha afrických občanských válek Caryho Fukunagu fascinoval. Na filmu pracoval déle než sedm let a kromě režie a kamery je podepsán také pod scénářem. Možná právě v něm tkví jediné slabší místo fantasticky natočeného snímku. Příběh chlapce jménem Agu, jehož osud strhne vír válečného konfliktu, je krutý a bezútěšný, s několika brutálními scénami, ale přece jen působí poněkud učesaně. Jakoby se režisér na poslední chvíli zalekl síly reality, finále samotné je pak snad až spielbergovské. Se vším dobrým i špatným, co si pod tímto „termínem“ dokážete představit.

Ovšem vizuálně jde o jeden z nejpůsobivějších snímků posledních let, Fukunaga svoje oko ukázal kromě podobně zásadní první série Temného případu také na skvělém debutu Sin Nombre, který byl představen v programu karlovarské přehlídky v roce 2009. Nádherné obrazy ovšem nejsou pouze efektní, vytváří dokonale propracovanou atmosféru a v podstatě jsou součástí pointy snímku. Zásadní kontrast nevinnosti a přirozenosti velkolepé přírody s krutou realitou v rukou člověka. Naléhavosti snímku pomáhá také Fukunagův vytříbený smysl pro detail, někdy snad až příliš doslovný, ale vždy důsledně pracující pro celek.

Bestie bez vlasti je úžasným filmovým zážitkem, který rozhodně patří na velké plátno. Vtipným paradoxem budiž fakt, že ho do kinosálů uvádí Netflix, americký distributor streamovaných médií, mnoha filmaři pasovaný do role strašáka, který klasický film jednou zahubí. Stejnojmenná knižní předloha, a tedy i film samotný, si vypůjčili název z alba nigerijské legendy Fela Kutiho, a když jsme u hudby, tak Dan Romero (pamatujete na Beasts of the Southern Wild?) působivost fantastických obrazů dokonale podtrhuje. Rovnou do černého.

Během necelých 36 hodin hned tři italské epizody – tragédie národního týmu, rozjíveně devadesátkovská sociální sonda Nezlob od režiséra Claudia Caligariho a lyrická filmová báseň Krásná a ztracená. Každá poloha má něco do sebe, živelnost a vášeň nezapřel Vittorio a Cesare z římského předměstí ani nešťastník Zaza. Taky vždycky u italského filmu dostanete chuť na červené víno? Ale dost, Chianti nechme stranou, dnes totiž ještě bude pokračovat včerejší francouzská nakládačka. Do Varů právě dorazil Jean Reno.


Info

51. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
1. - 9. 7. 2016, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #97: „It's in the wind, whatever it is…“

Michal Pařízek 27.01.2023

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Šejkr #96: New world wide?

Michal Pařízek 13.01.2023

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2023

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2023

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2023

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2023

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2023

Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.

Šejkr #95: Zatím dobrý...

Michal Pařízek 30.12.2022

Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá...

Melting Pot emocí

Jiří Přivřel 24.12.2022

Nová jména v Mercury Lounge, bedekr po zdejších record stores, deska Fugazi a jazz v parku. Cestovka.

Fluidní moc nemoci a nemoc moci v pražském DOXu

Ivana Beranová 22.12.2022

Katalog (Ne)Moc vydaný ke stejnojmenné výstavě, je výborný doplňující materiál pro ty, kteří výstavu navštívili i pro ty, kteří to nezvládli a téma je zajímá.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace