Články / Offtopic / / Movie/dox

Karlovy vary 7: Resume

Karlovy vary 7: Resume

Lukáš Masner | Články / Offtopic / / Movie/dox | 12.07.2015

50. ročník karlovarského festivalu skončil, uzrál čas na krátké resume. Shrnutí toho nejlepšího, co mohl festival nabídnout, ale i pár poznámek k dlouho očekávaného filmu Mládí, který v očích recenzenta zanechal rozpaky a pocity zklamání. Začněme u těch největších zážitků.

Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna (r. Andrej Končalovskij)
Autentický pohled na život v zapadlé ruské vesnici, z níž postupně odcházejí původní obyvatelé za lepším životem do města. S domorodci mizí nejen svébytná kultura a tradice, ale i svérázný smysl pro humor a mytologii. Skrze optiku pošťáka Alexeje Trjapicyna sledujeme vazby mezi tradicí a současným Ruskem, které charakterizují hloupé televizní estrády a reality show. Ne náhodou je jedním z důležitých vyjadřovacích prostředků filmu i záznam pořízený skrytou kamerou, dokumentární styl, díky němuž sledujeme hlavní protagonisty v běžných situacích, ve chvílích, kdy přestanou hrát, odhazují ostych a nechají nahlédnout do své každodenní rutiny. Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna v sobě nesou nezaměnitelný smutek, ale i nadhled a smysl pro citlivou filmovou kresbu. Ať už je řeč o senzitivních obrazech evokujících postupy Andreje Tarkovského či ambientní hudbě, která podporuje jemně snovou rovinu filmu. Pragmatismus současného světa je třeba vyvážit něčím neuchopitelným a krásným ze své podstaty, nikoliv pro svou účelnost. A co může být krásnějšího než zrcadlově obrácený obraz vodní hladiny, v níž se odráží nebe. Abstrakce, která nás mate svou neuchopitelností, prostor, v němž se rozpouští prostorové vztahy a zbývá jen pomíjivý pocit, ne málo podobný tomu, který zažíváme těsně před procitnutím ze snu.


Tělo (r. Małgorzata Szumowská)
Chirurgicky přesná režie, unikátní synergie obrazu, hudby a hereckých výkonu v dramatu o vyrovnávání se se ztrátou, osamělosti a víře jako sedativu na bolest. Film, který oslňuje precizností prací s detailem a širokou škálou emocí. Zcela zasloužená cena za režii z MFF v Berlíně.


Humr (r. Giorgos Lanthimos)
Extravagantní dystopie řeckého režiséra sice nedosahuje kvalit staršího Špičáku (2009), ale i tak je důstojným pokračováním jeho záliby v alegorickém zobrazení společnosti vykloubené z normálu, popisu nesmyslnosti společenských pravidel, které lidstvo zbavují přirozenosti. Vše se točí okolo hotelu, kam z donucení přijíždí hlavní hrdina, aby se zde seznámil s ideálním protějškem. Pokud se mu to nepodaří, bude proměněn ve zvíře dle vlastního výběru. Triumfem Lathimosova režijního přístupu je nejen štiplavě satirický tón a skvělé herecké výkony (Colin Farrell, Rachel Weisz, John C. Reilly), ale i precizní vizuální podoba odvozená od strohých obrazových kompozic. Nebýt druhé, poněkud slabší poloviny odehrávající se mimo prostor hotelu, šlo by zcela jistě o masterpiece se vším všudy.


Zatímco první dva výše uvedené filmy dokázaly uchopit velké téma s jemností sobě vlastní, bez patosu, okázalosti či násilné teatrality, vítězný film divácké ankety, drama Mládí volí přístup opačný, i když se navenek tváří, že tomu tak není. Všechno to dojímání se nad minulostí má působit uvolněně a v područí stylu, který se zříká kýče a předvídatelných východisek, ale nakonec u nich beztak oklikou končí. Stejně jako Velká nádhera (2013), i Mládí je film o generačních rozdílech, o kontrastu krásy a bídy, úspěchu a prohry, o melancholii, která končí vnitřním smírem. Sorrentino se pokouší pracovat s lehkostí, kterou mu poskytne herecký ansámbl, aby na samém konci zavalil diváka těžkotonážní salvou smyčců. Tam, kde by příběh mohl končit v intimním rozjímání, se dostaví prázdná pompa, která nezní ani zdaleka tak libozvučná, jak se od ní očekává. Příliš velký tlak na diváka, avšak emoce zůstávají v lednici.


Drama o podzimu života, viděném očima filozofujících umělců, se stalo největším zklamáním karlovarského festivalu. Na vině jsou nejen okaté ambice režiséra, který je označován za nového Felliniho, ale především vybičovaná očekávání, s nimiž je k dílu přistupováno. Trailer sliboval lehce zasněné a ztišené drama, které v několika momentech navazuje na výtvarnou okázalost Velké nádhery, výsledkem je statická a ospale vyprávěná tragikomedie, v níž se nešetří bohulibými, ale polopatickými frázemi o životě a stáří.

Info

50. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
3. - 11. 7. 2015, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Parazit (pro každého)

Jakub Kurnas 03.11.2019

Snímek, který si z letošního Festivalu v Cannes odnesl Zlatou palmu, zaujme jak důrazem na sociální tematiku, tak drsným černým humorem.

Staříci na cestě

Veronika Havlová, Viktor Palák 21.10.2019

Nový český film, který měl být v hlavní soutěžní sekci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, tedy podle části tamního publika. Vskutku?

Pod plechem trumpet (Brasslands)

Jakub Kurnas 09.10.2019

Filmový dokument Brasslands hledá na přehlídce dechové hudby Guča, co všechno může ležet pod povrchem bujarého festivalového veselí.

Když bolí každý přešlap (Tiché doteky)

Veronika Havlová, Viktor Palák 02.10.2019

Nejvýraznější český film v programu letošního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech? ptali se nahlas někteří diváci už na začátku července.

Vtedy u Tarantina (Once Upon a Time in Hollywood)

Bibiána Hajdanyová 25.08.2019

Námet znie veľmi komplexne a každý si predstaví rozmanitý príbeh, ktorý sa z postáv hraných hviezdami najvyššej hollywoodskej kvality môže vykľuť. No...

Poloboh, Lucifer alebo len obyčajný človek? (Diego Maradona)

Bibiána Hajdanyová 29.07.2019

Film neháji žiaden z Maradonových excesov a prešľapov, nesnaží sa v divákovi vyvolať pocity súdržnosti s jeho osudom, taktiež ho nezhadzuje.

Karlovarské dvojhránky (Takové krásné šaty)

Veronika Havlová, Viktor Palák 11.07.2019

Z kolonády do kina, ročník 2019 - část první: nový cinefilský dezert britského režiséra Petera Stricklanda.

Málo beatů (Beats)

Jakub Kurnas 11.07.2019

Beats dobře pracuje s humorem, podtrženým kouzelnou skotskou angličtinou, a vyniká skvělým vizuálním zpracováním. Výprava je vypiplaná, perspektivu mnoha záběrů dotvářejí skvělé graffiti.

Za hokejem do Maroka a putování krajinou bez života (MFF KV)

Lukáš Masner 02.07.2019

Důmyslně nakládat s pocity a mezilidskými vztahy se povedlo Caseymu Affleckovi, který ve Varech představil drama Světlo mého života.

Korzo #3: Vzpomínky a paraziti

Michal Pařízek 01.07.2019

S Richardem Lowensteinem, režisérem filmu Mystify Michael Hutchence, jsme se potkali právě po projekci dokumentu o Formanovi a na něj taky hned několikrát přišla v hovoru řeč.