Články / Reporty

Kat Laco Deczi stínal kebule v Žatci

Kat Laco Deczi stínal kebule v Žatci

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 31.10.2015

Náhodně jsem se dostal k rozhovoru Martina Veselovského s Lacem Deczim a následně z jeho webu zjistil, že zanedlouho hraje v nedalekém v Žatci, tak proč nejet? V divadle mě překvapil nečekaně velký počet diváků. Před třemi roky přišlo na Decziho deset lidí, na Sarah Tolar a dalších to nebylo o moc lepší. Ve městě prý není jiný vhodný prostor pro menší akce, takže místo před přeplněným klubem hrají umělci před více méně prázdným jevištěm.

Koncert o délce fotbalového utkání s přestávkou a nastavením ve formě dvou přídavků začal s malým zpožděním (nikdo nezačíná přesně). V úterý večer hrál Laco Deczi (trumpeta) se svým synem Vaicem (bicí), v NY žijícím basistou Michalem Krásným a s klávesistou Janem Alešem, s nimiž tvořil dokonale sehraný a šlapající kvartet.

Obavy z „příliš mnoho trumpety“ se ukázaly zbytečné, Deczi nechával vyniknout i ostatní spoluhráče. Bylo vidět i slyšet, že se tím muzikanti nejen živí, ale i baví, viz např. fórek s motivem z Billie Jean v jedné mezihře. Stereotyp a nuda ze stále stejného zvuku nástrojů, které mohou zažívat posluchači klasického jazzu, se tu nekonala a hned vám řeknu proč. Šestistrunná baskytara i to, že Krásný používal několik krabiček a hru trsátkem kombinoval s hrou prsty nebo slapováním, Aleš v některých skladbách zdvojoval klávesami trubku, jinde zastupoval více hráčů na žestě, a Vaic bubnoval řádně neortodoxně i na jazz – to byly ty důvody. Vlastně kdyby nehráli „některý ty džezový blbosti”, byl by to docela dobrý big beat. Nejlepší jazzový koncert, co jsem kdy slyšel.

Zvuk byl v sále výborný, bezchybný a přiměřeně hlasitý. Hudba upoutala natolik, že ucho audiofilovo nemělo čas hnidopišsky hledat, kde udělal zvukař chybu, nic nerušilo a kombinací toho všeho byl skvělý, skoro až dokonalý zážitek a už druhý podzimní kandidát na koncert roku (po Stick Men v Lucerna Music Baru). Nejste-li ortodoxní jazzofobové, určitě na koncert Laca Decziho a jeho Celluly zajděte. Do konce roku u nás mají ještě slušnou porci „poprav”.

Info

Laco Deczi & Cellula (us)
27. 10. 2015 Městské divadlo, Žatec
www.lacodeczi.com/concerts.html

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.