Články / Recenze

Katarína Koščová, královna Oknom

Katarína Koščová, královna Oknom

Barka Fabiánová | Články / Recenze | 16.01.2015

Chronicky sympatická ženská z Prešova, zpěvačka Katarína Koščová vydala na podzim své páté album Oknom. V jednoduchém černobílém obalu s letícími ptáky se skrývá třináct písní o životě a ze života. Pět let od vydání desky Nebotrasenie je sice poměrně dlouhá doba, ale Katarína stihla hudebně vyzrát a ujasnit si, kam se bude ubírat. Na nahrávání se kromě stálého hudebního partnera, klavíristy Daniela Špinera podíleli i další vynikající slovenští muzikanti známí i v českém hudebním (zejména jazzovém) prostředí - bubeník Daniel Šoltis, kontrabasista Rasťo Uhrík, kytarista Peter Tomko a akordeonista Michal Červinka. Zdá se, že si všichni sedli jak lidsky, tak i hudebně. Možná i proto trvalo nahrávání alba jen pět dní a je na něm jen minimum střihů a úprav. Možná i proto zní písně stejně dobře na albu, jako na koncertě.

Úvodní zádumčivá skladba K plafónu začíná několika takty, kdy si vystačí sama basa, přidají se bicí a Katarínin hlas, který nezpívá, ale zpěvem vypráví o tom, že její svět je jen panoptikum, a skoro se až zhmotňuje dým, který smutně stoupá ke stropu. Vyprávění podbarvuje piáno a občasné vpády akordeonu. V podobně melancholickém duchu se nesou i následující songy. Mistrovské je Ticho - píseň o nevítaném společníku v domácnosti, jejíž dramatičnost roste s textem i jednoduchým aranžmá. Silně působí i Vtedy, dialog mezi klavírem Daniela Špinera a hlasem Kataríny Koščové, a Oknom, která dala název celému albu. Špiner dokáže v každé skladbě vystihnout její náladu a zdůraznit podstatu, mezi ním a Katarínou funguje skoro až telepatická výměna myšlenek. Z konceptu nahrávky se zcela vymyká cirkusácky laděná Pod šapitó, kde se doslova vyřádil akordeonista Michal Červinka a pořádně do toho praštil Daniel Šoltis.

Katarína Koščová je autorkou hudby jedenácti písní, které zkomponovala spolu s Danielem Špinerem. Stejně jako skladatelský má i textařský talent, v tomhle ohledu může směle konkurovat Michalu Horáčkovi a věřím, že obstojí. Ten je podepsán pod texty naléhavé Člověk je rodem tanečník a letně rozpustilé Přes Most bez punčoch, která se objevila na úspěšném kompilačním albu Český kalendář. Tři texty má pak na svědomí Silvia Kaščáková. Její Magdalénka, ke které zkomponoval hudbu Martin Husovský, je smutnou modlitbou; závěrečná Z kaviarne Slavia s hudbou Jána Knapíka pak tíži desky odlehčuje příběhem o nenapravitelném kavárenském povaleči a sukničkářském pianistovi. A kdo si počká až na konec desky, dočká se i překvapení.

Katarína Koščová sice míchá styly od jazzu přes šansón, od folku k popu, ale vše do sebe skvěle zapadá, nepůsobí lacině ani ohraně. I když ji média spíše ignorují, posluchače si najde a možná se Oknom objeví i v nominacích na některou z hudebních cen. Katka Koščová se pomalu, ale jistě stává královnou slovenské alternativní scény.

Info

Katarína Koščová – Oknom (Slnko Records, 2014)
www.katkakosc.sk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?