Články / Recenze

Katarína Koščová, královna Oknom

Katarína Koščová, královna Oknom

Barka Fabiánová | Články / Recenze | 16.01.2015

Chronicky sympatická ženská z Prešova, zpěvačka Katarína Koščová vydala na podzim své páté album Oknom. V jednoduchém černobílém obalu s letícími ptáky se skrývá třináct písní o životě a ze života. Pět let od vydání desky Nebotrasenie je sice poměrně dlouhá doba, ale Katarína stihla hudebně vyzrát a ujasnit si, kam se bude ubírat. Na nahrávání se kromě stálého hudebního partnera, klavíristy Daniela Špinera podíleli i další vynikající slovenští muzikanti známí i v českém hudebním (zejména jazzovém) prostředí - bubeník Daniel Šoltis, kontrabasista Rasťo Uhrík, kytarista Peter Tomko a akordeonista Michal Červinka. Zdá se, že si všichni sedli jak lidsky, tak i hudebně. Možná i proto trvalo nahrávání alba jen pět dní a je na něm jen minimum střihů a úprav. Možná i proto zní písně stejně dobře na albu, jako na koncertě.

Úvodní zádumčivá skladba K plafónu začíná několika takty, kdy si vystačí sama basa, přidají se bicí a Katarínin hlas, který nezpívá, ale zpěvem vypráví o tom, že její svět je jen panoptikum, a skoro se až zhmotňuje dým, který smutně stoupá ke stropu. Vyprávění podbarvuje piáno a občasné vpády akordeonu. V podobně melancholickém duchu se nesou i následující songy. Mistrovské je Ticho - píseň o nevítaném společníku v domácnosti, jejíž dramatičnost roste s textem i jednoduchým aranžmá. Silně působí i Vtedy, dialog mezi klavírem Daniela Špinera a hlasem Kataríny Koščové, a Oknom, která dala název celému albu. Špiner dokáže v každé skladbě vystihnout její náladu a zdůraznit podstatu, mezi ním a Katarínou funguje skoro až telepatická výměna myšlenek. Z konceptu nahrávky se zcela vymyká cirkusácky laděná Pod šapitó, kde se doslova vyřádil akordeonista Michal Červinka a pořádně do toho praštil Daniel Šoltis.

Katarína Koščová je autorkou hudby jedenácti písní, které zkomponovala spolu s Danielem Špinerem. Stejně jako skladatelský má i textařský talent, v tomhle ohledu může směle konkurovat Michalu Horáčkovi a věřím, že obstojí. Ten je podepsán pod texty naléhavé Člověk je rodem tanečník a letně rozpustilé Přes Most bez punčoch, která se objevila na úspěšném kompilačním albu Český kalendář. Tři texty má pak na svědomí Silvia Kaščáková. Její Magdalénka, ke které zkomponoval hudbu Martin Husovský, je smutnou modlitbou; závěrečná Z kaviarne Slavia s hudbou Jána Knapíka pak tíži desky odlehčuje příběhem o nenapravitelném kavárenském povaleči a sukničkářském pianistovi. A kdo si počká až na konec desky, dočká se i překvapení.

Katarína Koščová sice míchá styly od jazzu přes šansón, od folku k popu, ale vše do sebe skvěle zapadá, nepůsobí lacině ani ohraně. I když ji média spíše ignorují, posluchače si najde a možná se Oknom objeví i v nominacích na některou z hudebních cen. Katka Koščová se pomalu, ale jistě stává královnou slovenské alternativní scény.

Info

Katarína Koščová – Oknom (Slnko Records, 2014)
www.katkakosc.sk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.