Články / Recenze

Kde jste mý přátelé dneska v noci? (Houpací koně)

Kde jste mý přátelé dneska v noci? (Houpací koně)

Jakub Šilhavík | Články / Recenze | 18.11.2016

Když v roce 2013 Houpací koně vydali šestou řadovku Everest, dočkali se po letech dřiny v nahrávacím studiu a vymetání zapomenutých klubů konečně zaslouženého úspěchu. Nebyly to sice beznadějně vyprodané koncerty, jak se v posledních letech daří jesenickým Priessnitz, další tuzemské kapele se svébytnou lokální poetikou, ale o to kultovní ústecké formaci ani nikdy nešlo. Očekávání spojené s novinkou tak bylo logicky vyšší než kdy dřív... Houpací koně neponechali nic náhodě a dlouhé nahrávání v domovském Tajným studiu s nadsázkou přirovnávali ke vzniku klasické desky artrockových dinosaurů Pink Floyd.

Při poslechu se nelze ubránit vzpomínce na zástup rockových hrdinů minulosti, kteří pomalu odcházejí na druhý břeh, ale jejich odkaz nepřestává žít. Celé album otevírá a po dalších čtyřiceti intenzivních minutách opět uzavírá krátký instrumentální motiv, první regulérní skladbu Tesaři protíná sampl strojových úderů řemeslníků, tesklivé sólo na saxofon ve druhém singlu Mapa pro změnu připomene Bowieho působivé loučení se životem na albu Blackstar.

Mohutně vystavěný zvuk skladeb a puntičkářská produkce Honzy Brambůrka neubírají nic na dřívější naléhavosti. Stačí, aby charismatický frontman Jiří Imlauf v písni Kampus pronesl verše "Na ministerstvu pravdy zase lžou/ na ministerstvu lásky, tam se střílí" a barikády se rázem plní zástupy revolucionářů. Rostoucí tenze se za doprovodu piána na krátký okamžik zklidní a následně vše exploduje ve víru zkreslených kytar, ukázkový příklad nestárnoucího kouzla střídání hlasitých a tichých pasáží.


Kde jste mý přátelé dneska v noci? rozhodně není příjemnou deskou pro dlouhé podzimní večery v přítmí krbu, tíživá atmosféra se zarývá pod nehty jako mráz a její bezútěšnost evokuje současnou náladu ve společnosti, kdy většina lidí volí jednoduché řešení složitých problémů. I přes pochmurné vyznění alba a nespočet let odkroucených na hudební scéně působí Houpací koně stále stejně mladistvě a odhodlaně, jako by jejich kariéra teprve začínala a prali se doslova o holou existenci. Pozitivní roli v tom jistě hraje i nedávná změna v sestavě, kdy všestranný multiinstrumentalista Pavel Nepivoda nahradil dlouholetého parťáka Mílu Kolenatého, okamžitě se zapojil do tvůrčího procesu a výrazně se otiskl na klenutém filmovém zvuku písní 90 nebo Nečekat.

Houpací koně po zdolání Everestu nezamířili zpátky do základního tábora, naopak vystoupali do nekonečných výšek někam za horizont, kde vznikla jedna z nejlepších desek letošního roku. Zlatý časy nekončí.

Info

Houpací koně - Kde jste mý přátelé dneska v noci? (Yannick South, 2016)
www.houpacikone.cz

foto © Adamson

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Intimní rozjímavost Doran

Jiří Procházka 21.01.2022

Ačkoliv jednotliví členové Doran pochází z různých koutů USA, jejich inspirace pramení ze středověkých britských ostrovů.

Melancholická psychedelie Dirty Old Dogs

Veronika Jastrzembská 20.01.2022

Dirty Old Dogs se podařilo vytvořit album s jasně daným konceptem a tématem. Vše, co je s ním spojené, zanechává dojem, že má svůj důvod, své místo.

Co (ne)stačí na dobrý román aneb Muž bez jazyka

Valentýna Žišková 08.01.2022

Herec a spisovatel Matěj Dadák se po svém knižním debutu Horowitz, nominovaném na Magnesii literu, vrátil po jedenácti letech s románem Muž bez jazyka.

Dveře k sobě samému (The Red Pears)

Veronika Tichá 07.01.2022

Začínali na střední v malých klubech a na podomácku pořádaných akcích, loni už hráli po USA se známými indie kapelami jako Wild Nothing a Beach Fossils.

Science fiction pro náročnější (Příběhy vašeho života Teda Chianga)

3DDI3 28.12.2021

Je osvěžující nahlížet filozofické problémy jinou než západní optikou, Chiang, i když Američan, se dívá na témata netradičně, „východně“ a jde více do hloubky.

Staré balady, nové fantazie (Duo Ruut)

Adéla Polka 27.12.2021

Dvojhlasy, které se místy dál dělí na další a další hlasy, připomínají tajuplné ozvěny z neobjevených severských lesů.

Dvě mysli spojené v jednu (Bratři)

Tomáš Hladký 25.12.2021

Oproti předešlé tvorbě, která byla orientována popověji, je deska Two Minds temnější.

Co se ti v noci zdálo? (Mess Esque)

Jiří Přivřel 24.12.2021

Mick Turner z Dirty Three nezahálí a se zpěvačkou Helen Franzmannovou letos vydal dvě desky. Zasněte se!

Michael Mayo kreslí zvukové obrazy

Karolina Veselá 19.12.2021

Zlomovým bodem se pro něj stalo přestěhování se do New Yorku, spřátelení se s lidmi z LGBTQ+ komunity a potřeba tvořit autenticky.

Zima, jaro, prvoroj (Franzie)

David Stoklas 16.12.2021

Superego Kid už není, je tu Franzie. Žánrové klubíčko z několika druhů vláken, co snoubí dohromady prvky postrocku, ambientu a math rocku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace