Články / Reporty

Kdo chtěl s Annou výti, musel na Besedě býti

Kdo chtěl s Annou výti, musel na Besedě býti

Shaqualyck | Články / Reporty | 08.08.2017

Sobota, tentokrát poprvé aneb Kdy jindy smáznout dávný rest než při oslavách význačného jubilea. Lepší pozdě, nežli později. Ještě kolem poledne web optimisticky hlásil: „Nejsme vyprodaní, protože jsme pro všechny.“ O pár desítek minut už je všechno jinak. Lupení došlo, vyprodáno jest. Prý poprvé v historii. Klika. „Nastav tlapku, brouku! A necukej se, ať si Tě můžu pěkně vykleštit.“ Uvítání z říše snů. Zdráhám se uvěřit, že namísto šacování a zatýkání balených minerálů přichází jen úsměv s duhovým náramkem. Račte vstoupit.

Ne že bych se Tasovu cíleně vyhýbal, já jen že Beseda se tak nějak kryje s OFFem a do Katovic to mám přeci jen blíž. O to příjemnější bylo zjištění, že pověstný Topolový hájek má k polskému Údolí tří rybníků nečekaně blízko. Jen se rozhlédnout, nadechnout. Letadýlka, stromoví, voda a vůkol krajinka malebnější než výjevy z katalogu libovolné cestovky. Louky a kopce, Bílé Karpaty. Scenérie na hraně kýče. Stačí jednou otočit volantem a na poli uprostřed čerstvého strniště už je všechno jinak. Nadpozemský ječák Zagami Jericho zastavuje čas. Měsíc na obloze se blíží k úplňku, ten papírový přijde zanedlouho na přetřes v útulném šapitó. Pánové bilancují, za úsměvy schovávají dojetí a místo drsných šéfů připomínají roztržité nadšence, co šli zrovna kolem.

K tanci zvou českoslovenští Carpet Cabinet, ideální festivalovka s funky basou, podmanivými dechy a nestoudně chytlavými rytmy. Po třetím songu už víte, jak to bude dál, a stejně si nemůžete pomoct, náladička z nuly na sto. Ten nejkrásnější kontrast záhy přináší Ospalý pohyb. Kdepak melancholie, tohle je čistokrevná depka, která v záři slunečních paprsků působí tak nějak smířlivě, pokorně. Smutnou poetiku ozvláštňují milovníci lihovin. Čí to byl nápad nacpat bar hned vedle pódia? Bizár z kategorie to nevymyslíš.

„Koukej, řekla bych, že před náma stojí Dana Schechter.“ Se ženou občas hráváme takovou hru na dvojníky. To se takhle touláte travou, míjíte vysmáté „party people“ a ve frontě na některou z laskomin bez přípravy hlásíte, která celebrita vám právě zkřížila cestu. „Dana Schechter?! To určitě, co by tady asi dělala…“ O pár minut později si drbu hlavu tváří v tvář ansámblu Wrekmeister Harmonies. Hraje jim to neskutečně. A Dana je skvělá jako vždycky. Ani postrock, ani heavy metal, duše chycená do lasa těžkotonážních melodií. Prozření. Jako když se barevná psychedelie vydá na špacír k táhlým hlukovým plochám dark ambientu. Charismatickému vousáči J. R. Robinsonovi žereme každý akord, v labelu Thrill Jockey můžou olíznout všech deset.

Nejlepší byl ale stejně frajer, co vlítnul na zvukaře během turbulentního setu Anny von Hausswolff. Že prý jako dobrý, ale chtělo by to kapánek stáhnout. V praxi se tomu říká selhání komunikace nebo taky vtip roku. Éterická severská víla vykročila temnou stezkou, zpod kláves se jí derou přízračné běsy, schíza graduje. Hřmot mohutní, noc rezonuje a pronikavý vokál trhá tmu na kusy. Všichni už chápou, proč hrála před Swans a že další desku jí nemůže dělat nikdo menší než Randall Dunn, dvorní producent Sunn O))). Zem vibruje, varhanní nálet střídá akustická kytara, ale z pódia se dál valí žár, z něhož mrazí. Z vrcholu válíme sudy do náruče Acute Dose, nejlepší domácí kytarovky žijící tak trochu ve stínu protežovanějších Role či Cold Cold Nights. Indie je škatulka na dvě věci, takhle vysoko držel kytaru naposled Alex Turner. Matika ještě nikdy nebyla tak sexy.

Užuž to vypadalo na zasloužený voraz s propoceným trikem, jenže pak spustili Midi Lidi. Petr Marek je samozřejmě blázen, a když mu někdo sní jeho Pomelo, má zdivočelý dav na hlavní scéně o zábavu postaráno. V záplavě beatů se víkend nepozorovaně přehoupl do neděle a místní genius loci si mohl s prstem v nose připsat další oběť. Tohle se nedá vyprávět. Jediné řešení? Přijet za rok znovu.

Info

Beseda u bigbítu
5. 8. 2017, Tasov u Veselí nad Moravou

http://www.besedaubigbitu.cz/

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace