Jakub Béreš | Články / Recenze | 04.08.2015
Na první desce The XX byl Jamie nevýrazný. Na druhé na sebe začal upozorňovat, aby se o tři roky později stal tou nejkreativnější částí jedné „kultovní” kapely. To, že debutová deska Jamiho XX bude skvělá, se vědělo dlouho dopředu. Otázkou bylo, jak moc.
In Colours je příliš opatrná, má pouze dva odvážné momenty. První je singl Gosh - špinavý hiphopový zvuk se tu mísí z dokonale uhlazenou elektronickou linkou plnou sirén a jemných gradací (přesně tak, jak jsme na to zvyklí u Jamese Blakea). Druhý krok do neznáma představuje skladba I Know There’s Donna Be (Good Times), která na první poslech mezi ostatní nezapadá, protože v ní nevyniká Jamie, ale dvojice raperů Young Thug a Popcaat. Good Times se nese na netradiční letní vlně, která neladí se zbytkem desky, ve skutečnosti je naznačena o dvacet minut dříve v nejoriginálnější a nenápadné písni Obvs. Podobných interních odkazů je na desce více.
In Colour je příhodný název, s pestrým obsahem koresponduje přebal desky. Nalezneme na ní rok staré písně Sleep Sound a Girl, jejichž kvalita je nezpochybnitelná, pouze umístění trochu zaspalo. Z jedenácti skladeb jsou tu tři písně s kolegy z The xx, které připomínají spíše domovskou formaci než sólo Jamieho a ubírají pozornost od toho podstatného. Navíc Loud Places ztělesňují jejich elementární kýčovitost, která se neměla dostat na desku Jamieho, ale zůstat tam, kde je vítaná – nejslabší píseň.
Kdo je tedy Jamie XX? Na jedné straně kluk, který se bojí vystoupit ze stínu domácí kapely a dřívějších singlů a ukázat sám sebe, a na druhé straně umělec, který svoji kapelu už dávno překonal. Gosh, Obvs, Hold Tight, Good Times a The Rest Is Noise jsou nejdůležitějšími barvami Jamieho spektra. Minimalistické elektro, jehož hlavní zbraní je silná melodie s prvky dalších žánrů jako hip hop, trap nebo house. In Colour možná neodkazuje na barevnost celé jedenáctky, ale na pestrost každé jedné písně.
Jamie XX – In Colour (Young Turks, 2015)
www.jamiexx.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.