Články / Reporty

Kdo překoná Amandu Palmer a Bloc Party? (RfP 2013, den I.)

Kdo překoná Amandu Palmer a Bloc Party? (RfP 2013, den I.)

Vojta Koval | Články / Reporty | 03.07.2013

S blížícími se červencovými svátky nastala i doba jednoho z největších letních festivalů u nás. Rock for People odstartoval už v pondělí 1. července, ale hlavní program se rozeběhl až v úterý. Organizátoři na úvod připravili velká lákadla, charismatickou Amandu Palmer, strhující Bloc Party a precizní 30 Seconds to Mars. Nevystříleli si ale všechny náboje hned ze startu?

Vezměme to po pořádku. Počasí úvodním dnům festivalu přeje, čehož se po loňských zkušenostech všichni rozhodli řádně využít. Výsledkem je pětinásobná dislokace páteře z prudkého otáčení se za oblými tvary v plavkách, jen co vstoupíte do areálu. Taky se vám ale může stát, že se posilníte dvanáctkou Ostravarem (proč na festivalu v Hradci točí Ostravar, když ten už nenabídnou ani na Colours?) a probudíte se až při koncertu Bloc Party, v lepším případě už na Amandu Palmer. Ale co, na hudbu se bude chodit, až bude pršet – mimochodem zřejmě už ve středu večer.

Pokud byste se ale probrali vážně až na Amandu Palmer, vlastně byste nelitovali. Série britských kapel v hangáru Showcase scény byla sice povedená, ale třeba kapely Kins a Swim Deep od sebe rozlišíte jen podle toho, jak moc retro outfit mají na sobě. Zkrátka kvalitní britské indie kapely se vším všudy, včetně jisté neidentifikovatelnosti. To Amandu Palmer si rozhodně s nikým nespletete. V press centru možná kolovaly vtípky o nevyholeném podpaží, ale během koncertu si nikdo na nic takového ani nevzpomněl.

Úvod koncertu sráželo ozvučení, lidově řečeno moc to „nedunělo“. Do chvíle, než baskytarista vzal do ruky krásnou „lubovku“, nebyly jeho party skoro slyšet. To je ale tak jediná věc, kterou celému koncertu můžete vytknout. Amanda tradičně předváděla živelnou show, skočila do publika a i na rukou fanoušků zpívala neuvěřitelně. Kytarista v ultraminišortkách a lesklých kozačkách pařil do zemření a vystoupení okořenil dokonalým sólem na „flying V“, ale taky pořádným pádem na pódium. Na tomhle koncertě se pořád něco dělo, v jednu chvíli Amanda s mikrofonem zastrčeným v podprsence roztleskávala publikum, pak kapela začala hrát Twist and Shout uprostřed písničky o potratech. Divočina!

Stejně jako Amanda Palmer, i Bloc Party byli umístěni do Staropramen stage stanu. A dokázali do něj nalákat ještě o něco víc lidí. A ti pak dostali pořádnou hudební masáž. Bloc Party možná můžete vyčítat, že některé jejich skladby jsou si podobné, ale jednu věc jim upřít nemůžete – strhující rytmus servírovaný půvabnou bubenicí by donutil podupávat si i kvadruplegika. Vyvrcholením úterního programu byli 30 Seconds to Mars, kteří předvedli dokonalé vystoupení. Jared Leto neváhal publikum přesvědčovat, že návštěva České republiky je tím nejlepším, co ho kdy potkalo, koncert doprovázeli akrobaté na obručích, velké nafukovací balony nad hlavami posluchačů, k tomu bubeníci v barevných maskách… Skvělá show. Ale pokud nejste skalní fanoušek a neznáte všechna alba nazpaměť, chvílemi byste se asi nechytali. Jenom můj problém? Možná. Plnému Staropramen stanu to rozhodně nevadilo.

Kdo tuhle trojici velkých jmen překoná? Papa Roach, Queens of the Stone Age nebo božský Kája?

Info

Rock for People
2.7.2013, Festival Park, Hradec Králové

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.