Články / Recenze

Kdo tady co posral? (Mucha)

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková | Články / Recenze | 29.10.2019

Brněnská skupina Mucha je známá svou provokativností a čtvrté album s názvem Tos posrals naznačuje, že v tom hodlá pokračovat. Textovou inspiraci čerpá frontmanka Nikola Muchová především ze sociálních sítí a ani tentokrát si nebere servítky, vysmívá se svým typicky nevybíravým humorem všem a všemu.

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud. Úvodní song Kill the Messenger se vyjadřuje k závislosti na síti a nabízí klasický skočný punk, který konejší aluzí na líbivé melodie 60. let. A titulní skladba potvrzuje nastavené. Chlap jednoduše „posral“ to, že jí nadbíhal a pak to na ni zkusil. Z písničky je cítit americký punk rock podpořený foukací harmonikou v refrénu a v Americe zůstáváme i s country popěvkem „z celé jižní eskadróny nezbyl už ani jeden muž“.

Feminismus a zastánce #MeToo Mucha reflektuje ve stejnojmenném songu. Do něj si vypůjčila od Mňágy a Ždorp verše „chtěl jsem tě jenom pohladit na patřičném místě, pravda, trochu přitlačit“ a tvrdí, že jediné, o co tady jde, je, že to všichni chceme. Ze společenských témat Mucha neopomíná ani klimatickou krizi a v songu Greed hlásí, že tu „všichni pochcípáme“ kvůli zhýralému a pohodlnému životu. Ženský cyklus je ve skladbě Rudá řeka zabalen místo do vložek do baladické melodie, kterou s rozčílením nad vlastním údělem rozbíjejí ostré kytary a skákavý rytmus. Jenže než se stihne rozjet, už ho usměrňují reggae figury a fonetická angličtina ve stylu Xaviera Baumaxy. Epilog krvavé písně končí cover verzí Chinaski se slovy „a ty mi to vyčítáš a já jsem na tebe nasraná“. Ze skladby se tak stává volná koláž, jejímž hlavním smyslem není ani tak její celistvost, jako vtip.

Z celé desky příjemně vyčnívá balada Mrtvá s neotřele vystavěnou mezihrou, kde se objeví dokonce cimbál a navozuje opravdu úzkostnou náladu při pomyšlení, že člověk zemře a nikdo si toho nevšimne. V jazykově pitvorném koktejlu pokračuje skladba Hajlando, která hledá libovolný rým na „to“ a od začátku baví zvukem hammondek, rytmickou nápaditostí a mužskými vícehlasy. Smířlivější pohled na mužskou neschopnost přináší skladba Rýmička, kde Mucha prozrazuje, že je ochotná se o umírajícího muže postarat, což by možná autorčin fanoušek nečekal.

S novým albem Muchy dostáváme očekávatelnou dávku sarkasmu a nekompromisních názorů. S cover verzemi jsme se u ní setkali už dříve, nicméně nahrávka Tos posrals jimi opravdu překypuje. Otázkou je, zda se jedná o humor, který často nejlépe funguje naživo, nebo nutnost čerpat inspiraci jinde.

Info

Mucha - Tos posrals (vlastní náklad, 2019)
fb skupiny

živě: Mucha - křest alba Tos Posrals
30. 10. 2019 20:00
Lucerna Music Bar, Praha
fb událost

7. a 8. 11. 2019 20:00
Kabinet múz, Brno
web klubu

foto © Honza walda Valík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.