Články / Reporty

Když padaly trakaře (Boskovice 2014)

Když padaly trakaře (Boskovice 2014)

Zuza Kolouchová | Články / Reporty | 13.07.2014

Páteční program Boskovic poskytoval oproti tomu čtvrtečnímu poměrně širokou škálu žánrů a nebyl problém si vybrat podle svého gusta. Začaly fungovat všechny scény (Uni v Panském dvoře, Hrad, Kino Panorama, Palouk před Hradem, hudebně-divadelní stan Potrvá, Zámecký skleník nebo Letní kino) a návštěvník se tak dostal do klasické pozice festivalového běžce. I když nutno říct, že Boskovice, ač poskytují mnoho různých prostorů, rozhodně nespadají do kategorie hektických akcí, což je dáno také tím, že čím dál početnější skupinu návštěvníků tvoří rodiny s dětmi. Takže i přes nepřízeň aprílového počasí se velmi rychle rozprostřely deky a pikniky.

Sympaticky umístěná Uni scéna napravila absenci drsnější a punkovější hudby, jako první vystoupil Sklad by Walda, stojící někde mezi art folkem a akustickým rockem. „Pokusný básník, občasný čmáral, zloděj duší, muzikant a dělník na hnilé noze“ předvedl vtipnou kytarovou šou, která se krásně hodila jako otvírák pro kocovinou opuchlé čtvrteční návštěvníky.

Hned po něm nastoupila Ira Mimosa – křehká víla s francouzským srdcem, kterou někteří návštěvníci překřtili na francouzskou Lenku Filipovou. Stává se z toho tak trochu klišé – krásné, křehké, francouzské, tiché a něžné. Jste-li emocionálně nestabilní mladík nebo slečna, kteří se rádi procházejí po deštivé Paříži a hledají svou pravou lásku, tato hudba je pro vás jako dělaná. Ira Mimosa se nedá nic vytknout, ale kdy už konečně někdo bude mít koule na to být „křehká germánská víla“ a dělat něco jinak?

Příjemným osvěžením byl Antikvariát, kde probíhalo autorské čtení Michala Šandy z knihy MUDr. PhDr. Jarmila Beichtenová: Kazuistika pacientů Michala Šandy a Jakuba Šofara. Alkoholicky vtipné scény ze života spisovatele skvěle doplňovaly písně Dřevěných Pytlí v Jutových Uhlích. Po historkách o vypitých panácích a pochybných existencích nezbývalo nic jiného, než si jít koupit víno – koneckonců jsme na Moravě. Zpátky na Uni, kde dohrála Martina Trchová se svým triem. Příjemná písničkářka, která pobaví svými texty. Zaznělo přirovnání k Zuzaně Navarové – ostatně pokud jste písničkářka, tak vás asi nic jiného ani nečeká. Velmi milé prolínání veselých a pozitivních tónů a textů plných zpěvaččiných běsů.

A pak se během velmi zvláštního představení výtvarníka Petra Nikla zatáhlo nebe a na Vasilův Rubáš už padaly trakaře. Chvíli se čekalo, jestli se nebesa umoudří, a i když se místy objevilo nádherné barokní světlo, déšť neustával. Neustával ani Vasilův Rubáš a brzy se k „folk-reggae-punkovému duu“ připojili i diváci. Proti počasí se dalo bojovat jen akordeonem a bicími a pověstným černým humorem dvojice.

Obavy pořadatelů z černého nebe se naštěstí rozplynuly jako mraky a na vystoupení DVA už bylo vše v pořádku. Kdo čekal tiché, až dětsky hravé zvuky z počítačové Botaniculy, musel být překvapen energií, která se rozproudila na Letním kině. Hravost a kreativita zůstala, jen zrychlila tempo. DVA velmi rychle roztančili boskovické publikum elektrem pro intelektuály a vtipnými a šílenými kreacemi zpěvačky. Dvojice splňuje požadavek současné české hudební scény – svým zvláštním, jakoby exotickým jazykem se posouvají do etno hudby, aby jí velmi rychle nabouraly roztodivnými zvuky a smyčkovaným saxofonem či klarinetem. Chvílemi připomínali Animal Collective, chvílemi Coco Rosie nebo Björk, aby si sami ze sebe udělali legraci Ruským diskem. Jeden z vrcholů večera.

Roztančená atmosféra Letního kina se zklidnila s nástupem nové slovenské hvězdy Korben Dallas. Ti ve stejný den hráli na Pohodě pro šest tisíc diváků a přijeli plní energie a připravení se prodat i českému publiku. Velké očekávání bylo vystřídáno nejistým pocitem hned po první písni s refrénem Běžím a nevím kam. Buď si dělají legraci z popových slovenských pseudohvězdiček, nebo to myslí vážně. Další písně se přikláněly spíše ke druhé variantě. Bylo v nich ale něco, co ty, kteří je slyšeli poprvé, udrželo na místě. Už už jste chtěli odejít a najednou zazněl tón, melodie, slovo, prvek, který vás zase vrátil zpátky. Až se Korben Dallas rozhodnou, jestli chtějí hrát pop nebo alternativní rock a kam směřují jejich kroky, bude na ně radost pohledět.

Polští Akurat splnili to, co slibovali, a nabídli skvělý taneční pátek. Program sice říkal, že se jedná o skupinu žánrově těžko zařaditelnou, ale po prvních tónech bylo jasno a celých padesát minut se tančilo v rytmu ska a reggae, s občasnými punkovými prvky. Pro mnohé highlight a zahájení léta. Korai Öröm vyhlíželi slibně, ale po dlouhém dni bylo jejich půlhodinové zvučení poměrně nesnesitelné. Šli jsme čerpat síly na sobotní den.

Info

Boskovice 2014: 22. ročník festivalu pro židovskou čtvrť
11. 7. 2014, Boskovice

foto © Michal Ševčík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Štěstí neznamená mnoho mušlí (Vivat Vila!)

Lucia Banáková, Veronika Miksová 29.07.2021

Spolek Živá vila se snaží zachránit funkcionalistickou Kralovu vilu před demolicí a nadto pořádá festival Vivat Vila. Jaké to bylo?

Urbex s hudbou (Pop Messe)

Veronika Jastrzembská 28.07.2021

Je jedna hodina odpoledne, ve vzduchu se líně povaluje závan léta, na obloze pálí polední sluce.

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace