Jakub Šponer | Články / Recenze | 25.01.2016
Předně je třeba říci, že desku Montage of Heck nelze z hudebního hlediska hodnotit, a už vůbec pak podle ní soudit Kurta Cobaina jako umělce. Tím, na co byste se měli ptát, až si budete při poslechu klepat na čelo, je důvod, proč něco podobného vůbec spatřilo světlo světa. Vydání Montage of Heck je aktem hyenismu, sbírkou intimních nahrávek a demíček, které si Cobain doma ve volných chvílích nahrával na magnetofonové pásky. To znamená, že se do jednatřiceti stop dostalo všechno od napodobování prdů, Cobainova terapeutického kvílení, historek o šoustání “pomalejších holek” přes několikasekundové střepy kytarového noiseu až po jeden cover Beatles a vůbec poslední písničku před Cobainovou smrtí.
Výběr nepřináší nic nového, co by skalní fanoušci neměli ve sbírkách bootlegů, pro ostatní bude jen nepochopitelnou směsí špatně nahraného a nekvalitního materiálu, který je jako celek neposlouchatelný. Většina známých songů skončí po půl minutě, případně se překlenou v něco, co stejně není možné doposlouchat. Věřím, že se najde pár jedinců, kteří si budou Montage of Heck chválit jako úžasný spirituální zážitek a cestu do Cobainova nitra, já si naopak myslím, že tohle nitro mělo světu zůstat uzavřeno.
Světlými momenty jsou songy, které jsou alespoň celé (že někdy budu tohle brát jako plus, jsem nečekal). Mezi nejlepší skladby patří cover And I Love Her od Beatles, závěrečná Do Re Mi, neurazí ani sabbathovská Bright Smile, mlátička Rehash nebo ranné demo Clean Up Before She Comes. Pět songů. Pět.
Jsem si jistý, že kdyby chudák Cobain žil, nikdy by nic podobného nedovolil. Představte si, že si po vaší smrti někdo dá tu práci a prohrabe se vaším špinavým prádlem, aby z těch smradlavých trenek nakonec uspořádal velkou výstavu a namastil se na “umění”. Brett Morgen, režisér dokumentu Montage of Heck, sice tvrdí, že jde o “konceptuální album, cestu, zážitek”, já si ale myslím, že si lže do kapsy. S ohledem na to, že se za první týden prodalo jen pět tisíc kusů desky, asi nebude tak plná, jak čekal.
Kurt Cobain - Montage of Heck: The Home Recordings (Universal, 2015)
www.itunes.apple.com/us/album/montage-heck-home-recordings/id1046058946
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.