Články / Recenze

Kdyby chudák Cobain žil (Montage of Heck)

Kdyby chudák Cobain žil (Montage of Heck)

Jakub Šponer | Články / Recenze | 25.01.2016

OHODNOŤTE DESKU

Předně je třeba říci, že desku Montage of Heck nelze z hudebního hlediska hodnotit, a už vůbec pak podle ní soudit Kurta Cobaina jako umělce. Tím, na co byste se měli ptát, až si budete při poslechu klepat na čelo, je důvod, proč něco podobného vůbec spatřilo světlo světa. Vydání Montage of Heck je aktem hyenismu, sbírkou intimních nahrávek a demíček, které si Cobain doma ve volných chvílích nahrával na magnetofonové pásky. To znamená, že se do jednatřiceti stop dostalo všechno od napodobování prdů, Cobainova terapeutického kvílení, historek o šoustání “pomalejších holek” přes několikasekundové střepy kytarového noiseu až po jeden cover Beatles a vůbec poslední písničku před Cobainovou smrtí.

Výběr nepřináší nic nového, co by skalní fanoušci neměli ve sbírkách bootlegů, pro ostatní bude jen nepochopitelnou směsí špatně nahraného a nekvalitního materiálu, který je jako celek neposlouchatelný. Většina známých songů skončí po půl minutě, případně se překlenou v něco, co stejně není možné doposlouchat. Věřím, že se najde pár jedinců, kteří si budou Montage of Heck chválit jako úžasný spirituální zážitek a cestu do Cobainova nitra, já si naopak myslím, že tohle nitro mělo světu zůstat uzavřeno.

Světlými momenty jsou songy, které jsou alespoň celé (že někdy budu tohle brát jako plus, jsem nečekal). Mezi nejlepší skladby patří cover And I Love Her od Beatles, závěrečná Do Re Mi, neurazí ani sabbathovská Bright Smile, mlátička Rehash nebo ranné demo Clean Up Before She Comes. Pět songů. Pět.

Jsem si jistý, že kdyby chudák Cobain žil, nikdy by nic podobného nedovolil. Představte si, že si po vaší smrti někdo dá tu práci a prohrabe se vaším špinavým prádlem, aby z těch smradlavých trenek nakonec uspořádal velkou výstavu a namastil se na “umění”. Brett Morgen, režisér dokumentu Montage of Heck, sice tvrdí, že jde o “konceptuální album, cestu, zážitek”, já si ale myslím, že si lže do kapsy. S ohledem na to, že se za první týden prodalo jen pět tisíc kusů desky, asi nebude tak plná, jak čekal.


Info

Kurt Cobain - Montage of Heck: The Home Recordings (Universal, 2015)
www.itunes.apple.com/us/album/montage-heck-home-recordings/id1046058946

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.