Články / Recenze

Kdykoli narazím na jméno King Krule...

Kdykoli narazím na jméno King Krule...

Broněx | Články / Recenze | 08.10.2013

Kdykoli narazím na jméno King Krule, dostavám lehký, ale neodbytný pocit, že mi ujel vlak. King Krule, dříve vystupující jako Zoo Kid, vlastním jménem Archy Marshall... ročník 94. Vzpomínám na jeho vystoupení na předloňském Creepy Teepee. V souvislosti s festivalem není na místě mluvit o hvězdách a headlinerech, ale tenkrát byl Zoo Kid jedním z vrcholů. A v areálu Krýpka se šuškalo něco o tom, že příště ho už nejspíš u nás nikdo nezaplatí, a taky to, že jede turné s mámou, která ho v šestnácti na kontinent samotného nepustila. Teď už si Archy může dát i pivo (a co by asi maminka řekla na to, že si v klipu k Easy Easy balí špeka?), změnil si nick na King Krule, vydal pár dalších EPček a na konci srpna dlouhohrající debut 6 Feet Beneath the Moon. A pořád je o dost mladší než já. Do háje.

Zatímco nejstarší nahrávky pořízené v dětském pokoji ještě pod nickem Zoo Kid charakterizovala hlavně vybrnkávaná kytara, vzdušná a tenká jako pavučina, později začal Archy do svých písní přidávat i elektroniku a dubstepové prvky. Teprve teď je ale jeho hřištěm velké studio a zvuk jako by se rozlétl opravdu naplno a doširoka, 6 Feet Beneath the Moon je jako celek nádherně bohaté album. Lehké kytarové melodie jsou pořád výrazné, přibyly ale melancholické akordy starých analogových kláves, vzdálená echa, klasické bicí se střídají s elektronickými podklady, které jsou většinou oblačně zasněné, občas tepou s hiphopovou přímostí.

A i když je lo-fi přístup často zajímavější než vyšperkované produkce, těmhle písním velký zvuk sluší, což je znát hlavně u věcí, které se už objevily na starších demáčích – na 6 Feet Beneath the Moon se dostala třeba i Out Getting Ribs, příjemná introvertní skladba s kolíbavým vybrnkáváním a naříkavým polohlasným zpěvem.

Zvláštní vokál s tím nejbritštějším akcentem, jaký si lze představit, je tím, čím vás King Krule spolehlivě dostane – nadrzlý hlas rozprostřený od polohlasného mumlání přes klidné vyprávění až po přitlumený křik nebo jakési rozervané lkaní. A celkový výraz se nakonec pohybuje někde mezi kytarovkou té nejlepší britské tradice, odlehčeným dubstepem, hip hopem... a nakonec se z toho všeho vystupuje jakýsi zvláštní jazz. Co?

Spousta písní jsou potenciální hitovky – v tom nejlepším slova smyslu. Jako celek deska možná míří do mnoha směrů, jako ničím nebržděné volné myšlenky poletující hlavou v líném nedělním odpoledni, kdy člověk cítí lehkost širokého rozletu, ale na druhou stranu ví, že ve stejném duchu by to jen těžko mohlo pokračovat donekonečna. Jako kdyby Archy pořád ještě tak trochu zkoušel všechny možnosti a cesty, kterými by se vlastně chtěl ubírat.

Těžko říct, kam se King Krule může posunout, jasné jsou minimálně dvě věci. Zaprvé si troufám tvrdit, že o Archym Marshallovi ještě mnohokrát uslyšíme. A zadruhé, on bude pořád mladší než já. Do háje.

Info

King Krule - 6 Feet Beneath the Moon (XL Recordings, 2013)
http://kingkrule.co.uk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Tomáš Kouřil 02.02.2021

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.

Za hranice lidské duše (Moonspotter)

Tomáš Kouřil 26.01.2021

Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Valentýna Žišková 23.01.2021

Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace