Články / Reporty

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

Veronika Miksová | Články / Reporty | 05.10.2019

Těším se, fakt moc, už několik týdnů a netuším, že bych neměla. V hlavě mi jedou melodie a texty Das Erste Mal, Do The Bambi i provařené I Love You, Oh No. Je čtvrtek, podzim zasadil zásadní úder, vracím se vymrzlá a zmoklá z práce, plním mateřské i kuchařské povinnosti, pod proudem horké vody smývám ženu-matku a vracím se o patnáct, dvacet let nazpět. Do doby, kdy jsem Stereo Total sjížděla stejně často jako Jacquese Brela, Serge Gainsbourga nebo Astrud Gilberto a vůbec byla posedlá černobílou, retrem a šedesátkovou estetikou.

Les je plný, což se dalo čekat vzhledem k tomu, že berlínské legendární duo Françoise Cactus a Brezela Göringa tu naposledy vystoupilo před dlouhými dvanácti lety. Skvělá informace při vědomí toho, že dnes v Praze probíhá Lunchmeat Festival a koncert New Order. Nechybí ani část Nauzea Orchestra, kteří se ve svých začátcích Stereo Total inspirovali, v průběhu včera pak rychle pochopím, proč se později přiklonili k úchyláckým kanadským experimentátorům Les Georges Leningrad.

Pisse zní jako další postradatelná německá punková kapela, která si myslí, že stačí hrát hrozně rychle, hodně tlačit na pilu a vzít si na stage theremin. Ne že by hráli špatně, ale kdo chce, aby poznávacím znamením byla zaměnitelnost. Nejzajímavější na tom celém jsou obaly jejich desek, kde si pohrávají s banánovou estetikou trochu jinak než Andy Warhol.

Nejhorší zážitky z koncertů jsou ty, kdy se těšíte až moc. Očekávání jako zabiják. Kdy už se to naučím, táhne mi hlavou, když se ne a ne napojit. Sakra, co se děje, drinky proběhly, dětinská jsem na svůj věk vrchovatě, ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total. Spíš jako jejich laciný revival. Jako Váha to mám těžký se vším, i s tím feminismem, hlásím se k němu, všude propaguji Branky, body, kokoti s Terezou Dočkalovou, na druhou stranu jsem i estét a ta ženská, co se na pódiu vydává za Cactus, ta není sexy a ten hlas se jejímu taky nepodobá. Ani preclík na tom není o moc líp, chlapi po padesátce vypadají v kšiltovce a ultrabarevném oblečení přirozeně málokdy. Kurva, už jste zestárli, proč vám to nikdo neřekl. Možná by pomohly ty masky, co nosili Les Georges Leningrad, a už vím, že budu muset být hnusná, což nenávidím ze všeho nejvíc. Kolotočovej kolovrátek hadr. Hravost, roztomilost a infantilita typická jak pro jejich původní tvorbu, tak povedené covery, kterých nahráli bezpočet působí v kombinaci s tím, co vidím na pódiu, neskutečně smutně.

Zavřu oči a aspoň na jednu píseň si zkouším zatančit, představuju si lesní mýtinku, po které zlehka kráčí koloušek Bambi, Preclík a Cactus si ho vedou na vodítku tak, jako si kdysi vodili mě. Ta doba už je ale pryč a Stereo Total promeškali důstojný odchod ze scény.

Info

Stereo Total (de) + Pisse (de)
3. 10. 2019 Café V lese, Praha

foto: Dita Vollmond

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...