Články / Recenze

Když opadá javor, zůstanou Metz II.

Když opadá javor, zůstanou Metz II.

David Loch | Články / Recenze | 04.05.2013

Bolest neexistuje. Rajská zahrada se nikdy nemohla vyrábět v kapesní edici. A pro label Sub Pop neznamená, že co kanadská kapela, to dvanáct členů. Vítejte v Metz. V kanadské kapele Metz. Od vydání eponymně nazvaného alba uplynulo nějakého půl roku, přesto stojí za připomenutí, že rok 2012 přinesl i něco jiného než Franka Oceana a sólového Jacka Whitea.

Nemusíš jít přes mrtvoly, abys byl dobrý. Nemusíš bejt hodnej, abys byl známý. Zvuk Metz je agresivní a čitelný. Správně noisy. A proto nepotřebuje rozparkové vysvětlivky, abyste ho zaregistrovali. Prostě tady je. Teď. Je tu a vy máte něco přes půl hoďky na to smířit se s tím. Basta. Tohle není devadesátkový Seattle. Tohle je Toronto a z něho vzešlá trojice ujíždějící v náručí dědičky grungeové scény.

Stačí stisknout play a úvodní Headache schopně zasune veškeré panadolové mýty. Předplacené bicí, které zavedou do děje. V tu chvíli nemůžete pochybovat o blížící se hlučnosti a nepraktické zběsilosti. Brutálně zkreslená elektrika. A hulákavý vokál Alexe Edkinse: „I get away.“ Žádná složitá produkce. Sodovka s citronem nebo Dior. Jedeme. Rolujeme o život. Parkety? Ať shoří!

Debut Metz evokuje svou neučesaností rané (staré dobré) Mudhoney. Po několikerém poslechu je ale možná až zbytečně moc cítit jednoznačnost, když jednotlivé skladby splývají. Na konstrukční jednoduchosti se nejspíš podílelo i to, že roční skládání neprobíhalo individuálně stylem „já donesu vymyšlený song a nějak ho nazkoušíme“, nýbrž na společných zkouškách. Co ale od garážového punku čekat? Vždyť nemá jít o rudolfínskou alchymii nebo hluboké podobenství. V souvislosti s Metz mě napadá ještě srovnání s Bleach od Nirvany. Minimálně při poslechu songu Rats si vzpomenete na Negative Creep a tu povědomost z hlavy jen tak nevytřepete.

Neznamená to však, že by Metz nenabízeli vlastní zapamatovatelné skladby. Za favority a jistým způsobem i za styčné body považuji především Headache, Sad Pricks, Wasted a s poněkud současnějším zakončením ještě Negative Space. Tyto songy by mohly aspirovat na široce oblíbené. Co se týče textů, nejde o tvorbu světů za zrcadly, ale o repetitivní volbu slov. Budu-li koketovat s literárními pojmy, pak bych při pohledu na jednotlivé sloky volil pojem anafora. Vy si třeba doplníte ještě něco dalšího.

Celkově se jedná o přímočaré a čisté album se špinavým zvukem. Spíš než k přítomnosti se obrací k historické periodě. V záplavě kapel, u nichž je mnohdy image víc než hudba, rozhodně vřelá volba. Hledáte kombinovanou pokladnici žánrů? Nehledejte. Chcete živý a intenzivní zážitek? Metz jsou správná volba. Gretzky má radost, když Kanada vyhrává. My můžeme mít radost, že z toho tahle flanelová trojka vyšla bez nevyléčitelného zranění a ztráty květinky.

Info

Metz - Metz (Sub Pop, 2012)
www.metz.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

prof. Neutrino 10.04.2021

Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“.

Another Michael a ďalšia oáza pokoja

Michal Mikuláš 30.03.2021

New Music and Big Pop je jeden krásny výtvor plynúci v intenciách najlepších indiepopových tradícií.

Nikdo nemládneme (The National)

Jiří Přivřel 21.03.2021

Zremasterovaný debut The National přináší syrovou jednoduchost nezatíženou očekáváním.

Společnost mrtvých básníků (a Milan Děžinský)

Valentýna Žišková 20.03.2021

Hotel po sezóně, sedmá kniha laureáta Magnesie litery za rok 2017, Milana Děžínského představuje na poli současné české poezie...

Pestrá místa podle Places

Filip Rabenseifner 19.03.2021

Působí velice přirozeně, nenuceně, energicky, místy až jako improvizace, čemuž napomáhá způsob, jakým byla nahrávka pořízena, což podtrhuje její živý feeling.

Drunk Tank Pink (Shame)

Veronika Jastrzembská 18.03.2021

Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce.

Více než důstojné sbohem (Janis Joplin)

Akana 13.03.2021

Stejně bych ale řekl, že ty skutečně zázračné chvilky na albu přicházejí tehdy, když se Janis v písních angažuje víc než „jen“ jako zpěvačka.

Kokakola stokar (Frayer Flexking)

Kristína Valachová 13.03.2021

Z reakcií je zjavné, že väčšina chápe ako žart nielen hudobný počin, ale i samotný Flexkingov zjav na poli odfarbených vlasov a vždyprítomnej zimnej bundy.

Živá archeologie (Vladimír Merta)

Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.

Na co asi tančí Greta Thunberg? (The Weather Station)

Jiří Přivřel 04.03.2021

Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace