Články / Recenze

Když se do toho opře Rokia Traoré

Když se do toho opře Rokia Traoré

Michal Pařízek | Články / Recenze | 27.06.2013

Rokia Traoré se svým novým albem otálela dlouhých pět let a nápad spojit ji s uznávaným producentem Johnem Parishem by zasloužil nějaký řád. On to s holkami totiž umí, vykládat by mohla PJ Harvey, Tracy Chapman a mnohé další. Ale na desce Beautiful Africa šlo přece jenom o něco jiného, John Parish vstoupil do naprosto jiného světa. A vyšel z něho okouzlen. Jeho produkce je citlivá a často neviditelná. Rokia Traoré, její melodie a hlas ani žádný dohled nepotřebují. V některých skladbách vycizeloval instrumentaci, jinde posunul výraz skladby k rockovým schématům, ale vždy decentně a s mimořádným citem.

Skladby Traoré pulsují prolínajícími se variacemi kytary a n’goni, její hlas jako by nad nimi tančil a opatrně se jich dotýkal. Celé to působí velice křehce a přitom důsledně, a když se do toho zpěvačka opře, celá ta síla rázem vytryskne ven. Navíc celé album podbarvuje téměř podprahový taneční rytmus. Hlavní je ale hlas a charisma zpěvačky, Rokia Traoré je jednou z mála přirozených hvězd; žádné skryté úmysly, žádná falešná skromnost, žádné laciné triky. Jenom hrdost a čirá přírodní síla, proto je album Beautiful Africa natolik výjimečné. John Parish to pochopil okamžitě. Jak dlouho to bude trvat nám?

Info

Rokia Traoré - Beautiful Africa (Nonesuch, 2013)
www.rokiatraore.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace