Články / Recenze

Klasika po všech stránkách. Prago, pyčo.

Klasika po všech stránkách. Prago, pyčo.

Jakub Šíma | Články / Recenze | 30.01.2014

Kato je rapper, kterému se mimoděk podařilo splnit úkol, který se dlouhou dobu zdál neřešitelný – hip hop v jeho podání si získal respekt u širokého spektra posluchačů všech žánrů i věkových kategorií. Hlavní roli sehrála nenapodobitelná lyrika, schopná z češtiny vymámit souvislosti, kterých si do té doby byl jen málokdo vědom. A kdo byl, tak určitě ne v takové kadenci, intenzitě a srozumitelnosti, s jakou je sází brusič Kato. Po ve výsledku trpké zkušenosti s průkopnickou mediální rolí Chaozzu se vrátil silnější i obezřetnější. Po pěti letech, které jsme museli čekat na HDP a Dezorient Express, přidal na tempu, přibral kapelu a zaplnil diář koncerty snad v každém tuzemském městě, které lze na mapě nalézt, vydal tematickou desku V barvách a nedávno přišel s dalším albovým počinem Vážná Hudba.

Vážná Hudba nikam neutíká a od prvních sekund dává jasně na srozuměnou, odkud přišla. Lyrická stránka je opět motorem desky a tentokrát snad ještě o kousek víc než v předcházejících případech (je to vůbec možné?). Od textů ani tentokrát nelze odpárat vtip a nadhled jako nosné prvky, jediné, co schází, je šok z prvního kontaktu. Postupy jsou prověřené časem a experiment se nekoná, ke starším albům odkazuje nejen hudební kontinuita, ale intertextuálně tam míří zmínky v textech i hudební motivy. Verbální akrobacie na visuté hrazdě života funguje nejlépe tam, kde se snaží vypořádat s jistou naléhavostí. Ať už jde o palbu do řad společnosti, zpytování vlastního svědomí nebo příběh o nemožnosti útěku před sebou samým. V těchto momentech je přelamování shnilých příček jazyka nejsilnější díky tomu, že při kritice nesklouzává k otřepanosti klišé ani trapnosti fráze. Stojí zúčastněně nad věcí a nejen z rukávu sype moudra, že by se i babička cítila jako mladice. Naproti tomu záležitosti typu Recept a Rapvi3em sice nepřestávají udivovat odhalováním vnitřních vazeb rodného jazyka, ale nedokáží ze sebe setřást dojem samoúčelnosti. Hudba je tu takřka nadbytečná a forma písně zůstává nenaplněna. To je obecnější problém, jelikož Kato nikdy nebyl výjimečný rapper co do intonace, poloh nebo vyjádřených emocí a něco rozmanitosti by neuškodilo. Emoce obsažené v textech se jen těžkou derou na povrch a zůstávají zploštělé, tematicky se řeší nedostatek času i peněz, složitost vztahů s opačným pohlavím a štiplavé poznámky mířící do oficiálních kruhů. Zuby Kato pořád nenosí, a tak si občas bez uzardění zašišlá, ale to už k němu patří. Svoje zevláctví neskrývá a zjevně mu to vyhovuje, aspoň nemusí plnit ničí očekávání.

Když vyšlo HDP nebo Dezorient Express, neubránil jsem se nadšení, ale to se mi tentokrát vyhnulo. Ne snad že by album bylo horší v nějaké objektivní kategorii, roli spíš sehrála nasycenost na straně posluchače, i nenaplněnost silnými životními momenty na Katově půlce hřiště. Na mlýn teče pořád stejná voda. Deska nemá slabých momentů, ale zároveň postrádá ty opravdu silné, což se projeví při záplavě rýmů a delší stopáži desky. Pro skalní povinnost, pro ostatní dle uvážení.

Info

Prago Union – Vážná Hudba (Strojovna/EMI, 2013)

http://www.pragounion.cz

foto © Saša Dobrovodský

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace