Články / Recenze

Kompromis medzi nutným a chceným - Carnival Youth

Kompromis medzi nutným a chceným - Carnival Youth

Miroslav Ondřejíček | Články / Recenze | 25.04.2016

Príbeh o anglicky spievajúcej kapele pochádzajúcej z východného bloku, ktorá sa presadí smerom na západ, nemusí byť nutne oxymóronom. Stačí sa presunúť 1 400 kilometrov severovýchodne od nás, lebo je to práve Lotyšsko, odkiaľ štvorica Carnival Youth pochádza. Ich nový, v poradí druhý album Propeller má byť tým prelomovým.

Je zároveň prvým, na ktorý si môže kapela nalepiť svoje nedávno získané víťazstvo v rámci EBBA (European Border Breakers Award). Hoc ste o takej cene nikdy nepočuli, vedzte, že v minulosti si podobné nálepky dali robiť aj MØ, Disclosure či Mumford and Sons. Popri proklamovaní kvality v podobe prirovnaní Carnival Youth k renomovaným indie menám, aj keď mám pocit, že spomínať v tej súvislosti Arcade Fire je dosť mimo, by sa nemalo zabúdať, že v ich pesničkách je v prvom rade niečo zvláštne príťažlivé. Napokon veľmi podobne, ako to bolo pár rokov dozadu pri ich rodákoch Brainstorm či napríklad poľských Myslovitz.

Podstatnou správou o novom albume Propeller je, že v porovnaní s dva roky starým debutom No Clouds Allowed sa kapela posunula. Menej mladíckej energie a viac singlového potenciálu, ktorý je však niekedy na úkor úvah o neoriginalite. Napriek tomu všetkému je isté, že skladby ako Connection Lost, Hunting for the Sun, Surf či Flowers by mali byť hymnami festivalového leta 2016. Našťastie Propeller toho prináša viac. Skupinu skladieb, ktorá k úspechu existencie nepotrebuje nutne priamočiary spevavý refrén a presvedčivý zvuk. V prvom rade najlepšia na albume štvrtá 1Q7/4 s gitarovou vybrnkávačkou, za ktorú by sa ani Thom Yorke nehanbil, či piata Fooling Myself s takmer až postrockovým záverom, alebo záverečná dvojica Youth Is Gold a All the Time Is Mine. Propeller je kompromisom. Niekde na pol ceste medzi tým, čo kapela musí robiť, aby prerazila, a tým, čo by chcela robiť, bez ohľadu na možný výsledný záujem.


Info

Carnival Youth - Propeller (Not On Label, 2016)
www.carnival-youth.bandcamp.com/album/propeller

26.4. Cafe V lese, Praha
27.4. Divadlo Pod Lampou, Plzeň
28.4. Fléda, Brno
29.4. Fuga, Bratislava
30.4. Wave, Prešov

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace