Články / Recenze

Koncertního fotografa nemá nikdo rád (Fotografie, které hrají)

Koncertního fotografa nemá nikdo rád (Fotografie, které hrají)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 23.03.2019

Zvláštní disciplína, tahle hudební fotografie. Obrazový doprovod je nedílnou součástí všech těch reportů z koncertů nebo tematických článků, které čteme. Je technicky nesnadná, nevděčná, mezi fotografickými žánry je spíše Popelkou, jíž se, alespoň u nás (ve světě se výběrů koncertních fotografů či fotopublikací mapujích konkrétní kapelu či styl najde přehršel), vlastně nikdo pořádně – tedy teoreticky – nevěnoval. Částečnou saturací může být publikace Fotografie, které hrají, jíž pro nakladatelství Galén sestavil hudební publicista Ondřej Bezr.

Bezr zvolil jednoduchou metodologii: Oslovil dvacítku domácích fotografů, u nichž je focení hudby a hudebníků nedílnou součástí jejich portfolia. Každého z nich nechal zodpovědět krátký dotazník a vybrat deset fotografií, které jsou podle nich reprezentativní. Jednoduché, prosté a v podstatě funkční. V podstatě? Ne všechny v knížce použité fotografie skutečně „hrají“. Například ty Ondřeje Pýchy jsou portréty muzikantů – byť výbornými –, z nichž onu nezbytnou hudební esenci při nejlepší vůli necítím. À propos, jak se do Pýchova výběru dostala snowboardistka Eva Samková? Snad proto, že má u nohou kytarový aparát? Tady měl možná Bezr zvednout editorský prst.

Výběr je vyvážený generačně – všichni fotografové jsou dosud aktivní, knížka tak do jisté míry odráží stav scény. Obsahově je důraz kladen na rock, jazz, blues a world music, tedy editorův hlavní obor zájmu, schází metal i hip hop (tím se aktivně zabývá např. Adam Pernikář). Postrádám větší faktografické ukotvení: jméno interpreta je na místě, dost by pomohl rok a místo pořízení snímků.

Fotografie, které hrají jsou v domácím prostředí jednou z těch publikací, které mohou prorážet nové cesty a objevovat skrytá teritoria. Vždyť samotná snaha zachytit z principu nezastavitelné médium, jako je hudba, a to jediným snímkem, je hodno hlubšího zkoumání (i teoretického). K pozorování způsobu, jak se s tímto popasovat, poskytuje Bezrova knížka vydatnou porci zdrojů.

Info

ed. Ondřej Bezr – Fotografie, které hrají (Galén, 2018)
web nakladatelství

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.

Propracovaná kytarová alchymie Swervedriver

redakce 25.04.2019

Drží se osvědčené indierockové receptury, která těží převážně z tradic ostrovního shoegazingu, tedy z žánru, jehož základy pomáhali zkraje 90. let sami budovat.

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

redakce 21.04.2019

Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy, který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s...

Svět pomalu hoří… (Ladytron)

redakce 20.04.2019

Z alba není ani tak cítit politická angažovanost, jako spíš pocit bezmoci a odcizení v dystopickém světě.

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

redakce 14.04.2019

Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic.

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

redakce 07.04.2019

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

redakce 03.04.2019

Sdružení IQ+1, tedy lidé, které najdete třeba také v Gurun Gurun, Pražském improvizačním orchestru, Poisonous Frequencies, B4 a dalších.