Články / Reporty

Koncerty na LFŠ: Priessnitz, Prago Union, DVA

Koncerty na LFŠ: Priessnitz, Prago Union, DVA

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 01.08.2014

Jelikož se žádná narozeninová oslava neobejde bez dárků, vsadila dramaturgie doprovodného programu Letní filmové školy na přehlídku osvědčených jmen z minulých ročníků – mladé naděje nezávislé scény tak nahradili ostřílení matadoři Dan Bárta, Prago Union nebo Priessnitz. Hudební stage se zároveň přesunula z kultovního uherskohradišťského klubu Mír na Masarykovo náměstí, kde se každý večer srocoval více než tisícihlavý dav – hrát na jistotu se v tuzemských podmínkách zkrátka vyplácí. O vstupném zdarma, které přitahuje „posluchače“ vyhledávající kulisu k popíjení piva, nemluvě. Přesto se našlo hned několik zajímavých vystoupení.

Jeseničtí Priessnitz zažívají v posledních letech skvělé období korunované vyprodanými koncerty. K absolutnímu štěstí chybí pouze vydání nového studiového materiálu, vystoupení v Uherském Hradišti se tak stále neslo ve znamení alba Stereo (2006) a letitých hitů. Mírně přiopilý frontman Jaromír Švejdík si okamžitě získal publikum, jistá dávka nostalgie nebyla vůbec na škodu a vítané oživení přineslo obohacení koncertní sestavy o trubku a klávesy. Nebelovské projekce tentokrát ustoupily zručným instrumentálním výkonům, kdy se ve výtečném světle předvedl kytarista Petr Kružík a hostující Jura Hradil (Tata bojs, Lesní zvěř). Vygradovaný závěr se symbolicky protnul s odbíjením kostela.

Riziko koncertů pod širým nebem se zhmotnilo následující večer, když pódium zaplavily kaluže vody a Prago Union byli nuceni vystoupit s více než dvouhodinovým zpožděním - zástup věrných fanoušků zahalený v oparu marihuany ovšem trpělivě vyčkával. Kato a spol. naživo působili dvakrát lepším dojmem než na studiových nahrávkách – monotónní archaické hiphopové beaty nahradila sehraná živá kapela a pohodová atmosféra byla přímo nakažlivá. Nic na tom nezměnil ani fakt, že půlku aparátu odepsala proklatá bouřka.

Osobitá indie popová formace DVA se na Filmovce představila rovnou ve třech rolích - nejprve v neděli jako doprovod k němému filmu Bella Donna, poté v pondělí jako palačinkoví djové ve stanu Kabinetu Múz a na závěr odehráli regulérní koncert, který se opět vzpíral všem běžným měřítkům. Manželé Kratochvílovi si vytvořili vlastní svět, kde vládne dětská hravost, pitoreskní divadelnost a nezměrné nadšení pro věc. Přehlídka roztodivných nástrojů nepůsobila ani na moment rušivě, naopak umocňovala dynamiku vystoupení, v němž se jednotlivé žánry přelévaly, jako by byly tekuté.

Info

40. letní filmová škola Uherské Hradiště
25. 7. – 2. 8. 2014, Uherské Hradiště
www.lfs.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.