Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 01.08.2014
Jelikož se žádná narozeninová oslava neobejde bez dárků, vsadila dramaturgie doprovodného programu Letní filmové školy na přehlídku osvědčených jmen z minulých ročníků – mladé naděje nezávislé scény tak nahradili ostřílení matadoři Dan Bárta, Prago Union nebo Priessnitz. Hudební stage se zároveň přesunula z kultovního uherskohradišťského klubu Mír na Masarykovo náměstí, kde se každý večer srocoval více než tisícihlavý dav – hrát na jistotu se v tuzemských podmínkách zkrátka vyplácí. O vstupném zdarma, které přitahuje „posluchače“ vyhledávající kulisu k popíjení piva, nemluvě. Přesto se našlo hned několik zajímavých vystoupení.
Jeseničtí Priessnitz zažívají v posledních letech skvělé období korunované vyprodanými koncerty. K absolutnímu štěstí chybí pouze vydání nového studiového materiálu, vystoupení v Uherském Hradišti se tak stále neslo ve znamení alba Stereo (2006) a letitých hitů. Mírně přiopilý frontman Jaromír Švejdík si okamžitě získal publikum, jistá dávka nostalgie nebyla vůbec na škodu a vítané oživení přineslo obohacení koncertní sestavy o trubku a klávesy. Nebelovské projekce tentokrát ustoupily zručným instrumentálním výkonům, kdy se ve výtečném světle předvedl kytarista Petr Kružík a hostující Jura Hradil (Tata bojs, Lesní zvěř). Vygradovaný závěr se symbolicky protnul s odbíjením kostela.
Riziko koncertů pod širým nebem se zhmotnilo následující večer, když pódium zaplavily kaluže vody a Prago Union byli nuceni vystoupit s více než dvouhodinovým zpožděním - zástup věrných fanoušků zahalený v oparu marihuany ovšem trpělivě vyčkával. Kato a spol. naživo působili dvakrát lepším dojmem než na studiových nahrávkách – monotónní archaické hiphopové beaty nahradila sehraná živá kapela a pohodová atmosféra byla přímo nakažlivá. Nic na tom nezměnil ani fakt, že půlku aparátu odepsala proklatá bouřka.
Osobitá indie popová formace DVA se na Filmovce představila rovnou ve třech rolích - nejprve v neděli jako doprovod k němému filmu Bella Donna, poté v pondělí jako palačinkoví djové ve stanu Kabinetu Múz a na závěr odehráli regulérní koncert, který se opět vzpíral všem běžným měřítkům. Manželé Kratochvílovi si vytvořili vlastní svět, kde vládne dětská hravost, pitoreskní divadelnost a nezměrné nadšení pro věc. Přehlídka roztodivných nástrojů nepůsobila ani na moment rušivě, naopak umocňovala dynamiku vystoupení, v němž se jednotlivé žánry přelévaly, jako by byly tekuté.
40. letní filmová škola Uherské Hradiště
25. 7. – 2. 8. 2014, Uherské Hradiště
www.lfs.cz
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.