Články / Reporty

Koncerty na LFŠ: Vladimir 518, Post-hudba, Umakart

Koncerty na LFŠ: Vladimir 518, Post-hudba, Umakart

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 04.08.2013

S pondělním koncertem Vladimíra 518 se LFŠ přehoupla do své druhé poloviny, fanoušci přesto maskovali stopy únavy z rozpálených městských ulic, návykových látek a spánkového deficitu více než obstojně. Jediný pohled na klub nabitý nesourodým publikem potvrdil, že Vladimír 518 není pouze raper, ale všestranná osobnost, která zdaleka překračuje hranice české hiphopové scény. Vladimir 518 se totiž vydal podobně jako Prago Union nebo WWW na cestu „intelektuálního“ hip hopu bez podbízení se. Dynamiku a pestrost koncertu podpořilo angažování doprovodné kapely ve složení LA4 jako support raper, DJ Mike Trafik, Adam Koller za bubny, baskytarista Matěj Havlíček a back vokalistky Tutti Frutti. Vladimír 518 se prezentoval slušným výkonem, byť sázel spíše na své charisma než precizní techniku. V průběhu setu se temná futuristická paranoia Idiota střídala s lety prověřenými klasikami z dílny domovských PSH – namátkou H.P.T.N. nebo Praha, které vystoupení kýženě odlehčily, aby následně rozžhavený klub explodoval při hitu Nemám zájem.

Se studenou frontou přišla symbolicky řada na mrazivý „existenciální“ pop dvojice Post-hudba. Přestože sál okupovaly především hloučky „pubertálních“ slečen, jako největší fanoušci se ukázali tři mírně přiopilí týpci, kteří si nedokázali odpustit takřka nepřetržitý singalong. Během 50minutového vystoupení přehrála Post-hudba většinu svého materiálu, ale i přes naléhavost skladeb typu Seriály nebo Přístavy se nešlo ubránit pocitu jisté monotónnosti. Hlavní vokál opět skvěle doplňoval Tomáš Havlen a Domingo se v pauzách mezi skladbami jal recitovat úryvky z románu Kdo chytá v žitě od Salingera, k výraznějšímu oživení by však přispěla častější improvizace na úkor předtočených elektronických smyček – možná časem. Jednoznačným vrcholem se tak stal a capella přídavek Slečny z města mezi druhou a třetí tečkou, který se změnil v rozhovor mezi kapelou a publikem.

Ve čtvrtek, předposlední den LFŠ, se dramaturgie po záplavě mladých nadějí vytasila s českou superkapelou Umakart. Členové skupiny se tomuto označení sice brání, ale jak jinak nazvat projekt, ve kterém se sešly takové persony české alternativní scény jako frontman Priessnitz Jaromír Švejdík, vyhlášený producent a člen Tata Bojs Dušan Neuwerth nebo neméně uznávaný producent a hlavní mozek The Ecstasy of Saint Theresa Jan P. Muchow?

Druhá studiová deska Vlci u dveří dala Umakartu i přes temné příběhy z betonové džungle paneláků taneční fazónu a živé provedení tento směr ještě více podtrhlo. Neobešlo se to však bez obětí, „naštěstí“ se nejednalo o skladby, ale Švejdíkův iPad s texty, který po jedné obzvlášť vydařené taneční kreaci zamířil na podlahu. Jaromír 99 se nenechal rozhodit a ojedinělé výpadky slov s přehledem ustál. Pomohla precizně sehraná parta muzikantů a nadšené publikum, které zpívalo každičké slovo. Jednoduše jeden z těch magických večerů, kdy následuje vrchol za vrcholem. První část setu skončila za zvuků mrazivě emotivní skladby Vlci u dveří, aby se následně Umakart vrátili za třeskutého potlesku na pódium a zahráli několik dalších skladeb, mimo jiné také vyhlíženého Bezprsťáka. Ani to však nebyl konec, po chvíli se vrátil pouze Dušan Neuwerth s Jaromírem 99 a spustili akusticky 5 Tibeťanů, načež se k nim přidala celá kapela. Po další z řady nekonečných děkovaček se o úplný závěr postarala povedená tropical improvizace Jiřího Hradila a Tomáše Neuwertha. Bez přehánění jeden z nejlepších domácích koncertů letošního roku.

Info

Letní filmová škola 2013
www.lfs.cz

foto © Marek Malůšek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

redakce 12.07.2019

Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších současných společenských problémů za růžovou fasádou. Romantika na Pohodě.

Ministry pod vlajkou Antify

redakce 12.07.2019

Publikum kontroluje čas. Pětačtyřicet minut? Sousto, které hladové fanoušky jen dráždí.

Ticho v Letňanech (Ed Sheeran)

redakce 10.07.2019

Sedmdesát nebo osmdesát tisíc – v pražských Letňanech rozdíl mezi prvním a druhým koncertem nejde moc poznat. Pár vedle se zkouší protlačit zpět na „svoje“ místa. Výsledkem je výsměch.