Viktor Hanačík | Články / Sloupky/Blogy | 20.10.2022
Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.
Uvnitř potkávám Mikuláše, hlas Laokoon. Ptám se, jak se cítí. Je trochu nervózní z předvedení nových skladeb, ale to je prý normální. „Budete super!“ povzbuzuji. Dnes je křest EP cream beige v Kabinetu Múz.
Úvod těsný zvuk. Track Leden bude navždy sad odpálí show. Poté s kadencí duní starší věci s progresí, jakou kreslí spolu s Jiřím Machů, který stojí za produkcí celého projektu. S jistotou odjišťuje a moduluje elektronické party, kompaktní vyznění smyček na konci do útlumu downbeatů. TRIP mezi lyrickými monolity, jakými je Lao. Prošli dlouhou cestu, krví, potem a ohněm živých vystoupení, studiových zkušeností až k elektronicko-experimentální ekvilibristice, jakou na deskách neuslyšíte. Lao střílí oheň, ve studiu a hlavně živě. Smyčkovač a efektor a z hlasu se stává další nástroj. Světla synchronizované do rytmu bpm a zvuk těsnější než sen o tropické úžině z bassů.
Do současného tepu, který kope a bliká jako konvulzivní zvíře. Po šestém tracku jede impro, které záhy zhatí a pošlou ke dnu. Mělo potenciál. Jsou příliš přísní, kritičtí, ale užívají si moment, pulzující, manický, zloopovaný jako konstrukt skutečnosti. Výheň i fade in & out.
Snaží se přiblížit tomu, co chtějí slyšet hladoví z poslední generace milovníků klubové hudby. Prolomit skill k rap-popovému a hyperpopovému soundu. Vrstvenému a intenzivnímu klubovému vibu. Přechází na publikum. Mladé a expresivní. Sensualistické a hédonické. Rovné i zlámané.
O nejprogrejsivnějším rap-elektronickém brněnském duu současnosti nemůže být pochyb. Nástup hosta Lukáše Kurky s elektrickou kytarou, který jim hrál na EP, dotváří celistvou mozaiku zvuku. Teď. Je chvíle na zapálení špeka. Cítím ho v sále, jak houstne a rozplývá se v posledním tracku. Pohupuji se do zlámaných beatů a modře fosforeskujících stroboskopických chapadel noci. Potlesk. Poslední deska putuje k někomu domů.
Naživo ještě lepší, než jsem čekal. V noční tramvaji skládám za sebe věty v rytmu současného elektronického staccata. Taková bude krása, napsal před sto lety slavný surrealista. Takoví budou Laokoon, kteří dělají hudbu, jakou mu posluchači a aktuální možnosti dovolí. Snad jen zapracovat na komunikaci s publikem. Napětí. Progresi smyček a synthů. A dramatické expresi. Spolu s P/\stí a Arletou rapová srdcovka. Live.
Laokoon
17. 10. 2022 Kabinet múz, Brno
foto © se souhlasem Laokoon
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.