Články / Sloupky/Blogy

Korzo #2: Bratři, psi a jiná zvířata

Korzo #2: Bratři, psi a jiná zvířata

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 04.07.2017

Pokračujeme s thrillery na hudební pohon, jenom soulové a rockové fláky vystřídal Daniel Lopatin a jeho soundtrack k Dobrým časům. Drsná a groteskní kriminálka založená na bratrské lásce, píše festivalový průvodce, do kin lákal Oneohtrix Point Never i Robert Pattinson v roli Connieho, jednoho z bratrů Nikasů. Jeho schopnost improvizace je skutečně obdivuhodná, i když si odmyslíme to, že za většinu naléhavých situací, které je třeba řešit, si může sám. Chová se totiž jako, ehm, hovado a vymlouvat se na babičku? No prosím vás. Šťavnatá atmosféra ovšem snímku nechybí a hned na několik scén z divoké jízdy nočním Queensem se bude vzpomínat, minimálně na parodické hledání jistého matroše v zavřeném zábavním parku, respektive domu hrůzy. Dobrý časy režírovali bratři Ben a Josh Safdieové. Prvně jmenovaný si zahrál i roli zaostalého Nicka Nikase a téměř každé okno filmu provází výrazná hudba Oneohtrix Point Never, který si do šansonu k závěrečným titulkům pozval samotného Iggyho Popa. Celý soundtrack v srpnu, pochopitelně na Warp Records.


Bokovka se v neděli večer zahalila do rudých závěsů, letošní edice mírně legendární HBO party proběhla zcela pochopitelně v duchu Twin Peaks. Otec populárního seriálu představuje v Karlových Varech zevrubně sám sebe, dokument David Lynch: život v umění samotný protagonista popisuje jako intimní osobní vzpomínky určené pro jeho nejmladší dceru, která se ve snímku také objeví. V zevrubném a snad až „nelynchovsky“ civilním dokumentu představuje slavný režisér cestu, která začala dětskými kresbami a přes experimenty s různě shnilým ovocem pokračovala ke složitějším výtvarným dílům a jejich následné integraci do světa pohyblivých obrázků. Ve filmu účinkuje pouze režisér sám, žádné další mluvící hlavy se nekonají, zato se podíváme do Lynchovny pracovny, lépe řečeno dílny, na staré rodinné záběry a ukázky z jeho prvních, až řemeslných děl. Kdo by hledal odpovědi na otázky, které v něm vyvolaly Lynchovy slavné snímky, má smůlu. Režisérovo vyprávění v podstatě končí první klapkou Mazací hlavy. Někdo si prostě věci dělá po svém, vzpomínky sem, požadavky tam.


Latinskoamerickou kinematografii na korzu nepotkáváme náhodou, naopak ji pilně vyhledáváme. Velkému politickému tématu jistá míra zlehčování sluší, snímek Psi chilské režisérky Marcely Said potěšil i zaškodil zároveň. Trochu romance, hodně politiky, gender otázka, zřejmá zhýralost a nuda na bázi vysoké společenské třídy – jednoduše typický jihoamerický mix, chyběla snad jen návštěva kostela a prababičky. Čisté a poutavé. Po shlédnutí navíc zůstávají otázky zdaleka nejen na snímek samotný, ale také na to, jak je možné, že někde se vyrovnání s nechutnými duchy minulosti stále řeší trochu jiným způsobem, respektive vůbec řeší. V titulu snímku jsou explicitně zmíněni psi, ale minimálně srovnatelnou úlohu zde hrají koně a vůbec letos jsou živočichové v kurzu. O mluvící kočce ze švýcarského snímku Zvířata si ale povíme až zítra, zatím snad jen upozornění, že hrát Země Město za volantem není ten nejlepší nápad.

Info

52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
30. 6. - 8. 7. 2017, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Šejkr #132: Řeč města

Michal Pařízek 14.06.2024

Bolognu jsem si zamiloval už loni, živé, pulsující město, kde se většina věcí odehrává venku, super jídlo i víno a hlavně právě tyhle čmáranice, kterých je město plné...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace