Články / Sloupky/Blogy

Korzo #3: Prostěradla, listopad a marketing po estonsku

Korzo #3: Prostěradla, listopad a marketing po estonsku

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 05.07.2017

Jedna bába povídala. Drbe se všude a v Karlových Varech dvakrát tolik. Na tohle prostě musíš, tohle je čirý „umčo“, o tomhle filmu už nikdy neuslyšíme a tak dál. Kdyby tu člověk poslouchal týden jen doporučení (případně varování, jak je libo), tak snadno napíše knihu. Názory se většinou liší, ale nastane vzácná shoda – například o novém filmu Michaela Hannekeho snad pět známých řeklo, že to sice není ono, ale i blbý Hanneke je lepší než většina toho, co tady můžeme vidět. A co teď – jít, nebo nejít? Šťastný konec měním za meditaci s Křižáčkem a jsem vlastně rád. Karel Roden má dnes vůbec napilno, kromě premiéry soutěžního příspěvku Václava Kadrnky se odehrál ještě jeden nostalgický obřad – po pětadvaceti letech se o slovo přihlásil Don Gio. Když už jsme u těch přísloví, tady se hodí ještě jedno – o mrtvých jen dobře.

Výjimky ale existují. O snímku Přízrak se toho na kolonádě taky namluvilo hodně, pohledy se liší jako noc a den. Život a smrt. Jestli ještě někdy uvidím bílej lajntuch, někdo umře, píšu Viktorovi okamžitě po projekci, kdy mi ještě pomyslná kudla zběsile rotuje v kapse. Následuje nevyhnutelná otázka, co je to lajntuch, dobře, prostěradlo. Snímek je z oka a pera režiséra Davida Loweryho, který na karlovarském festivalu před lety uvedl poměrně působivou krimi romanci Ain’t Them Bodies Saints, kterou s Přízrakem spojuje nejen ústřední dvojice Rooney Mara a Casey Affleck, ale také autor hudby Daniel Hart. Odpad!, píše Marigold na čsfd.cz, podepsat a dvakrát podtrhnout. Meditační báseň o obludnosti času? Komu tím prospějete aneb jak dlouho může někdy trvat pouhých devadesát minut. Světlý bod v podobě proslovu Willa Oldhama rychle zapomenut, nezbývá než okamžitě volat krotitele duchů. Randall a Hopkirk se dusí smíchy. Amen.


Včera slíbená Zvířata. Inu, den poté toho nevím o moc víc než po projekci, ovšem absurdní karneval plný důkladného ohmatávání nezdravého vztahu emocionálně nevyrovnaných manželů a her s časovou (i geografickou) posloupností, ohavných incidentů a kdo ví čím ještě z hlavy nevyhnala samoúčelná exhibice prostěradly ani famózní Listopad na estonském venkově. Zvířata bavila černočerným humorem, šíleností i civilností, režisér rozehrál na poměrně skromné ploše hodně divnou hru, kterou je ale radost sledovat, aniž je třeba něčemu z toho, co se na plátně odehrává, rozumět. Jak se píše ve festivalovém průvodci, komu věřit, když už se ani na mluvící kočku nedá spolehnout.


Zmíněný Listopad je jedna velká paráda, působivá a zábavná. Estonský venkov je plný divotvorných tvorů, pohanské rituály si hrají s křesťanstvím na schovávanou, šlechtě se nedostává oblečení a nechybí ani sauna, vlkodlaci a podomácku pálená kořalka. Znovu se není o co opřít, jenže mix reality, představ, mytologie a historie je vnadný jako málokdy. Hm, úplně cítím známou chuť estonského černého chleba na jazyku. Snímek vznikl podle bestselleru Rehepapp (Dráb) současného estonského prozaika Andruse Kivirähka, který prý zná v Estonsku každý, jak prozradili při uvedení snímku na festivalu představitelé dvou hlavních rolí. Ti ostatně prokázali také notnou dávku nadhledu a sebeironie, díky které je Listopad kouzelný ještě o něco víc. Po poděkování za účast, vyřízení vzkazu od režiséra a nezbytném selfie s plným divadlem přišla zásadní poznámka: „Pokud budete mít po zhlédnutí snímku nějaké dotazy, najdete nás na polské party kousek odsud.“ I marketing dokáže být ještě osvěžující.

Info

52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
30. 6. - 8. 7. 2017, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nekonečný štrůdl v káznici aneb Ein Strudel und Nekonečno

Minka Dočkalová 01.08.2021

Inscenace je plná matematických pouček, filosofických otázek i slovních hříček, vizuálně je dotvářena jednotlivými ingrediencemi vídeňského štrůdlu. Meeting Brno.

Šejkr #58: Naši lidi

Michal Pařízek 30.07.2021

Když říkám, že k dobrému festivalu ani moc koncertů nepotřebuju, tak to myslím úplně vážně. Dobře, je to trochu zhůvěřilost, uznávám, ale přesto sázím víc na...

Zahradní slavnost aneb Vivat Vila

redakce 28.07.2021

Jaké vzpomínky si odnáší (nejen) Full Moon crew z festivalu Vivat vila? Slzičky pro Edova syna a další dojmy.

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Michal Pařízek 16.07.2021

Do galerie C|O Berlin jsem původně směřoval hlavně kvůli výstavě módní fotografky Nadine Ijewere, ještě víc na mě ale zapůsobila další tamní expozice.

Šejkr #56: Wellness ve znaku

Michal Pařízek 02.07.2021

Tenhle Šejkr s wellness ve znaku byl hotový už dávno. Třeba i díky lázeňskému tempu nebo zážitku z koncertu Havlových.

Krajina v obrazech: Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Barka Fabiánová 01.07.2021

V Galerii Benedikta Rejta v Lounech právě probíhá dost povedená výstava Krajina+.

Kdo byl na Měsíci první? Aneb hudba, kterou neslyšíte

Marek Blažíček 21.06.2021

Sedmašedesátiletý Salvatore Garau se dlouhá léta věnuje konceptuálnímu umění a zároveň maluje abstraktní obrazy. A díky němu se ve světě umění poprvé vydražilo „nic“.

Šejkr #55: Kdo jede na tygru...

Michal Pařízek 18.06.2021

Tvorba Marka Lanegana mě provází tak dlouho, že se to až stydím říkat. Kdo vyrazil do pražských Riegráčů a kdo jede na tygru?

Hudba k láske (Vec+ Švidraň)

Mišo_O 17.06.2021

Za absolútny vrchol celého albumu a za Vecovu pravdepodobne najlepšiu vec, ktorú za posledné roky vygravíroval do papiera zlatými literami, sa smelo dá považovať...

Šejkr #54: Jak děláš omeletu?

Michal Pařízek 04.06.2021

Vzpomínky na Beatpol, The Drones, Anthonyho Bourdaina a peklo posledních dní. Včetně receptu!

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace