Články / Sloupky/Blogy

Korzo #3: Prostěradla, listopad a marketing po estonsku

Korzo #3: Prostěradla, listopad a marketing po estonsku

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 05.07.2017

Jedna bába povídala. Drbe se všude a v Karlových Varech dvakrát tolik. Na tohle prostě musíš, tohle je čirý „umčo“, o tomhle filmu už nikdy neuslyšíme a tak dál. Kdyby tu člověk poslouchal týden jen doporučení (případně varování, jak je libo), tak snadno napíše knihu. Názory se většinou liší, ale nastane vzácná shoda – například o novém filmu Michaela Hannekeho snad pět známých řeklo, že to sice není ono, ale i blbý Hanneke je lepší než většina toho, co tady můžeme vidět. A co teď – jít, nebo nejít? Šťastný konec měním za meditaci s Křižáčkem a jsem vlastně rád. Karel Roden má dnes vůbec napilno, kromě premiéry soutěžního příspěvku Václava Kadrnky se odehrál ještě jeden nostalgický obřad – po pětadvaceti letech se o slovo přihlásil Don Gio. Když už jsme u těch přísloví, tady se hodí ještě jedno – o mrtvých jen dobře.

Výjimky ale existují. O snímku Přízrak se toho na kolonádě taky namluvilo hodně, pohledy se liší jako noc a den. Život a smrt. Jestli ještě někdy uvidím bílej lajntuch, někdo umře, píšu Viktorovi okamžitě po projekci, kdy mi ještě pomyslná kudla zběsile rotuje v kapse. Následuje nevyhnutelná otázka, co je to lajntuch, dobře, prostěradlo. Snímek je z oka a pera režiséra Davida Loweryho, který na karlovarském festivalu před lety uvedl poměrně působivou krimi romanci Ain’t Them Bodies Saints, kterou s Přízrakem spojuje nejen ústřední dvojice Rooney Mara a Casey Affleck, ale také autor hudby Daniel Hart. Odpad!, píše Marigold na čsfd.cz, podepsat a dvakrát podtrhnout. Meditační báseň o obludnosti času? Komu tím prospějete aneb jak dlouho může někdy trvat pouhých devadesát minut. Světlý bod v podobě proslovu Willa Oldhama rychle zapomenut, nezbývá než okamžitě volat krotitele duchů. Randall a Hopkirk se dusí smíchy. Amen.


Včera slíbená Zvířata. Inu, den poté toho nevím o moc víc než po projekci, ovšem absurdní karneval plný důkladného ohmatávání nezdravého vztahu emocionálně nevyrovnaných manželů a her s časovou (i geografickou) posloupností, ohavných incidentů a kdo ví čím ještě z hlavy nevyhnala samoúčelná exhibice prostěradly ani famózní Listopad na estonském venkově. Zvířata bavila černočerným humorem, šíleností i civilností, režisér rozehrál na poměrně skromné ploše hodně divnou hru, kterou je ale radost sledovat, aniž je třeba něčemu z toho, co se na plátně odehrává, rozumět. Jak se píše ve festivalovém průvodci, komu věřit, když už se ani na mluvící kočku nedá spolehnout.


Zmíněný Listopad je jedna velká paráda, působivá a zábavná. Estonský venkov je plný divotvorných tvorů, pohanské rituály si hrají s křesťanstvím na schovávanou, šlechtě se nedostává oblečení a nechybí ani sauna, vlkodlaci a podomácku pálená kořalka. Znovu se není o co opřít, jenže mix reality, představ, mytologie a historie je vnadný jako málokdy. Hm, úplně cítím známou chuť estonského černého chleba na jazyku. Snímek vznikl podle bestselleru Rehepapp (Dráb) současného estonského prozaika Andruse Kivirähka, který prý zná v Estonsku každý, jak prozradili při uvedení snímku na festivalu představitelé dvou hlavních rolí. Ti ostatně prokázali také notnou dávku nadhledu a sebeironie, díky které je Listopad kouzelný ještě o něco víc. Po poděkování za účast, vyřízení vzkazu od režiséra a nezbytném selfie s plným divadlem přišla zásadní poznámka: „Pokud budete mít po zhlédnutí snímku nějaké dotazy, najdete nás na polské party kousek odsud.“ I marketing dokáže být ještě osvěžující.

Info

52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
30. 6. - 8. 7. 2017, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace