Články / Sloupky/Blogy

Korzo #4: Jižní pohoda

Korzo #4: Jižní pohoda

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 06.07.2017

Až se bude za pár desítek let vyprávět o bohatých sídlech na americkém Jihu, poslouží záběry z Oklamaného, nového filmu Sophie Coppoly, ideální ukázky. Jistě, je to možná až příliš, ale pohled na opulentní bílé sídlo mezi ztěžklými větvemi stromů v zelené polodivoké zahradě neodbytně evokuje pocit zvyšené vlhkosti vzduchu, vůni jablečného koláče a svěžest ledového čaje. Kdo tady takhle vaří kukuřici a smaží kuře? Funguje to beze zbytku. Oklamaný vlastně také, hlavně co se ženských hrdinek týče, ale o ně tu jde přece v první řadě. Čekat nějaký záchvěv charismatu od Colina Farrela je zbytečné, člověk mu snadno uvěří, že je spratek, ale tím končíme. Kirsten Dunst, Elle Fanning a hlavně Nicole Kidman – to je ale úplně jiná liga, na srovnatelné úrovni jsou ovšem všechny chovanky dívčího jižanského ústavu, jehož atmosféru přítomnost nepřátelského, zprvu okouzlujícího a nezbytně dráždivého Seveřana, poněkud naruší. Ondřej Štindl tvrdí, že adaptace z roku 1971 je v mnoha směrech lepší, a není důvod mu nevěřit, taky srovnávat Farrella s Clintem Eastwoodem je jako postavit vedle sebe kuře a tetřeva. Ale jinak Oklamaný tzv. v pořádku, minimálně za mimiku Nicole Kidman a atmosféru palec nahoru.


Karlovy Vary jsou divné město. Po dvaceti nebo možná i více návštěvách festivalu má člověk pocit, že to tu zná dokonale, a přitom ho každý rok stejně něco překvapí. Několik zrušených podniků, včetně těch oblíbených; další zavřené a těžko říct, zda proto, že jezdí méně turistů, nebo proto, že je festival; podivné změny v dalších podnicích a tak dále. Nikdy to tady nebylo vyloženě přátelské, co se týče příležitostí k večeři nebo klidnějšímu posezení, ale letos je to možná nejsmutnější za dlouhé roky. Ledaže byste měli chuť na zmrzlinu v trdlu, což je evidentně místní hit. Díky za Republic Coffee, to je kotva, záchranný kruh, jistota. Ovšem panoramata, to je jiná. Tady se běhá dobře, říkal Petr Vizina, stačí jen se dostat na kopec do lesů a pak už je to nádhera. Víme. Okolo Puppu najdete Goethovu nebo Chopenovu cestu, výhledy mezi bujným porostem jsou skutečně parádní. Zpátky kolem Městského divadla, na to byl pěkný pohled (z venku i zevnitř) ještě před rekonstrukcí, ta budova má prostě charisma, šmrnc i historii. Zrovna dnes jeho osud připomínají ve Festivalovém deníku – otevření v roce 1788 s Figarovou svatbou je zajímavé, stejně jako plamenný Hitlerův projev v říjnu 1938 po zabrání Sudet, ale scéna z Kleští, ve které Inka Čadková pozná agenta Bláhu (nehledě na plastickou operaci), je pro fanoušky pohyblivých obrázků stejně tak zásadní. Viz link níže, okolo dvaadvacáté minuty.


Jižní pohoda dýchá také ze snímku Ciambra, který se odehrává ve stejnojmenné rómské komunitě v Kalábrii. Mladý Ital v létě nepracuje a v zimě tančí, praví známé úsloví, které někteří zjevně nedodržují. Režisér Jonas Carpignano si projekci snímku osobně uvedl a okamžitě na sebe práskl, že protancoval celou noc, čtrnáctiletý Pio, hlavní hrdina jeho snímku, taky dvakrát neposedí. Cestu od chlapce k muži jsme už viděli mnohokrát, tahle zrovna výjimečná není, ale impulsivní kamera a autentické neherecké výkony film povyšují nad běžný průměr. „Jsem přesvědčený, že by zvládl jakoukoli hereckou úlohu, ale pochybuju, že by ho to zajímalo,“ říká o představiteli svého hrdiny režisér v rozhovoru pro Festivalový deník, ano, některé role se žijí. Ciambra oslovuje původností a realitou, stejně tak přirozené je ale pohrdání, se kterým kalábrijští cikáni přistupují k africkým emigrantům. Možná i tenhle paradox je jedním z projevů jižní pohody. Pojďme dál, dnešek bude nabitý, čeká nás dokument o Heathu Ledgerovi nebo nový film Fatiha Akina.


Info

52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
30. 6. - 8. 7. 2017, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nekonečný štrůdl v káznici aneb Ein Strudel und Nekonečno

Minka Dočkalová 01.08.2021

Inscenace je plná matematických pouček, filosofických otázek i slovních hříček, vizuálně je dotvářena jednotlivými ingrediencemi vídeňského štrůdlu. Meeting Brno.

Šejkr #58: Naši lidi

Michal Pařízek 30.07.2021

Když říkám, že k dobrému festivalu ani moc koncertů nepotřebuju, tak to myslím úplně vážně. Dobře, je to trochu zhůvěřilost, uznávám, ale přesto sázím víc na...

Zahradní slavnost aneb Vivat Vila

redakce 28.07.2021

Jaké vzpomínky si odnáší (nejen) Full Moon crew z festivalu Vivat vila? Slzičky pro Edova syna a další dojmy.

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Michal Pařízek 16.07.2021

Do galerie C|O Berlin jsem původně směřoval hlavně kvůli výstavě módní fotografky Nadine Ijewere, ještě víc na mě ale zapůsobila další tamní expozice.

Šejkr #56: Wellness ve znaku

Michal Pařízek 02.07.2021

Tenhle Šejkr s wellness ve znaku byl hotový už dávno. Třeba i díky lázeňskému tempu nebo zážitku z koncertu Havlových.

Krajina v obrazech: Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Barka Fabiánová 01.07.2021

V Galerii Benedikta Rejta v Lounech právě probíhá dost povedená výstava Krajina+.

Kdo byl na Měsíci první? Aneb hudba, kterou neslyšíte

Marek Blažíček 21.06.2021

Sedmašedesátiletý Salvatore Garau se dlouhá léta věnuje konceptuálnímu umění a zároveň maluje abstraktní obrazy. A díky němu se ve světě umění poprvé vydražilo „nic“.

Šejkr #55: Kdo jede na tygru...

Michal Pařízek 18.06.2021

Tvorba Marka Lanegana mě provází tak dlouho, že se to až stydím říkat. Kdo vyrazil do pražských Riegráčů a kdo jede na tygru?

Hudba k láske (Vec+ Švidraň)

Mišo_O 17.06.2021

Za absolútny vrchol celého albumu a za Vecovu pravdepodobne najlepšiu vec, ktorú za posledné roky vygravíroval do papiera zlatými literami, sa smelo dá považovať...

Šejkr #54: Jak děláš omeletu?

Michal Pařízek 04.06.2021

Vzpomínky na Beatpol, The Drones, Anthonyho Bourdaina a peklo posledních dní. Včetně receptu!

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace