Články / Reporty

Korzo #7: To nejlepší

Korzo #7: To nejlepší

Michal Pařízek | Články / Reporty | 06.07.2019

Tradiční resumé poněkud netradičního ročníku – nepamatuji si rok, kdy by na festivalu v Karlových Varech byly silnější a zajímavější dokumenty než hrané snímky. Níže seznam pěti nejlepších filmů, abecedně, o většině z nich ještě uslyšíme. Klasiky jako Vetřelec nebo Spalovač mrtvol zůstávají záměrně stranou.

Amazing Grace
Živé album Arethy Franklin nahrané v lednu 1972 v kostele New Temple Missionary Baptish Church v Los Angeles, společně s gospelovým sborem The Southern California Community Choir, je v bohaté diskografii americké umělkyně z mých nejoblíbenějších. Film, který koncerty zachycuje, sice nepřináší navíc žádné rozhovory, zajímavosti nebo bonusy, ale jeho atmosféra je tak jedinečná, že to ani trochu nevadí. Potěšil i neustálý úsměv režiséra Sydneyho Pollacka nebo členové The Rolling Stones v publiku.

Forman vs. Forman
Miloš Forman očima Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny. Střihový dokument věnovaný nejslavnějšímu českému režisérovi potěší zejména častým použitím rozhovorů určených pro zahraniční média a množstvím dosud neviděných záběrů. Tvůrci se zaměřují spíše na Formanova témata a názory, než že by detailně pitvali jeho dílo, a to je moc dobře. Forman je navíc hned několikrát zmíněn v dalším povedeném dokumentu Jiří Suchý – Lehce se s životem prát.

Mystify Michael Hutchence
Režisér Richard Lowenstein se v našem rozhovoru nechal slyšet, že původně chtěl natočit hraný film, ale nenašel vhodného představitele hlavní role, a tak se nakonec rozhodl pro dokument. Vzhledem k tomu, jak dokumentární snímek věnovaný frontmanovi skupiny INXS dopadl, udělal moc dobře. Příběh se spoustou vtipných i pohnutých momentů, plný unikátních scén, známých tváří i záběrů z klipů natáčených v ještě socialistické Praze.

Parazit
Chytlavý příběh neřestně cizopasné rodiny. Korejský snímek Parazit přijel do Varů ověnčen vítězstvím v Cannes, což je vlastně další z jeho překvapujících rozměrů – od vítěze soutěže áčkového festivalu čekáme spíše vážnější podtóny. Ale i díky tomu je Parazit tak výjimečný, kromě množství gagů a absurdních situací totiž obsahuje i důležitá témata, jen jsou skrytá a zamaskovaná.

Rudá
Latinská Amerika v té nejlepší formě. Argentinskému snímku nechybí nic, co mám na jihoamerické kultuře rád – tajuplný, napínavý příběh, absurdní humor i famózní dialogy. Neschází ani úžasné obrazy či špetka kouzelného nadpřirozena, i když v tomto případě záleží opravdu na interpretaci. Okouzlující atmosféra a neskonalá zábava.

Info

54. MFF Karlovy Vary
28. 6. - 6. 7. 2019 Karlovy Vary
fb festivalu

foto © Film Servis Festival Karlovy Vary

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

redakce 19.10.2019

Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Brněnská šestnáctka.

Síla představivosti (Laura Mvula)

redakce 17.10.2019

Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

Staré vs. zastaralé: The Mystery of Bulgarian Voices ft. Lisa Gerrard

redakce 17.10.2019

S bohorovným úsměvem Buddhy a pompou Marie Antoinetty sice působila všelijak, její vokální charisma ale konečně dalo setu jasný charakter.

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.