Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 13.07.2017
Jak bylo řečeno v předchozích dílech, letošní ročník karlovarského filmového festivalu se povedl. Domácí kritika se sice stále ještě přetahuje v disputacích o významu, kvalitě a přesvědčení celkového vítěze Křižáčka, ale tyhle ambice postrádáme. Podstatné zážitky najdete v jednotlivých dílech Korza, tohle vnímejte pouze jako rekapitulaci toho, co letos na promenádě nejvíce zaujalo. Některé zážitky se postupně rozpustí, jiné pod kůží zůstanou natrvalo, každý rok je to stejné. V případě této pětice ale není o čem debatovat. Řazeno abecedně, na stupně vítězů se nehraje.
Ciambra
Dospívání je složitá věc kdekoli na světě, ale v cikánské komunitě v Kalábrii je cesta od kluka k muži o poznání klikatější. Kdo by netoužil po tom vyrovnat se staršímu bratrovi? Třináctiletý Pio se možná snaží dospět příliš urputně, ale o to hlubší jsou situace, ve kterých sám zjistí, že k cynismu plnoletých má ještě daleko. Fascinující atmosféra a famózní výkony neherců znamenají velmi silný zážitek, který dozrává několik dnů po projekci.
Divý kraj
Chobotnice nebo vetřelec aneb jeden z nejdiskutovanějších snímků letošního ročníku. Režisér Amat Escalante se na karlovarský festival vrátil již potřetí, po dramatech Krev a Heli přichází s divotvornou vizí sociálního dramatu kříženého se sci-fi a notně kořeněným smyslnou latinskoamerickou magií a poetikou. Pro jedny film o ničem, pro druhé jeden z vrcholů festivalu.
Listopad
Kytice po estonsku. Černobílá pohádková elegie podle estonského bestselleru kombinuje báje a pověsti se zálibou v béčkové estetice, na své si přijdou i příznivci Karla Zemana. Úžasná kamera a výprava, suverénní režie a parádní casting, pohádkový rámec podvratně narušuje černý humor a zřejmý nadhled. Jedno z nejmilejších překvapení festivalu.
Psi
Hříchy a odkaz Pinochetova režimu jsou tématem, které v Chile silně rezonuje i dnes, téměř třicet let od jeho pádu. Hutná psychologická romance od chilské režisérky Marcely Said poskytuje relativitu různých pohledů na vinu a smíření, stejně jako odtažitost vysoké třídy, která až příliš snadno některé skutečnosti přehlíží. Leccos se dozvíme také o ženské roli v chilské společnosti, v některých momentech se na příslušnost ke společenské třídě nehledí. Velmi zvláštní, komplikovaný snímek, který se dokáže zavrtat hluboko do mysli a často se znovu ozývat.
Wind River
Vítězný snímek diváckého hlasování na poslední chvíli ukradl cenu izraelskému Cukráři. Jistou roli v tom jistě hrály i sympatie vůči přítomnému Jeremymu Rennerovi, ale kvalitě režijního debutu Taylora Sheridana (scénáře k filmům Za každou cenu nebo Sicario: Nájemný vrah) to nic neubírá. Mrazivý (doslova) thriller s kriminální zápletkou neoplývá zběsilým tempem, přesto diváka nenechá ani na moment v klidu. Veliká škoda, že ho (podobně jako srovnatelně povedený Za každou cenu) v našich kinech neuvidíme. Příběh z indiánské rezervace si velké plátno zaslouží.
52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
30. 6. - 8. 7. 2017, Karlovy Vary
www.kviff.com
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?