Články / Offtopic / / Movie/dox

Koukat je to jediné, co umím (Boží ruka)

Koukat je to jediné, co umím (Boží ruka)

Štěpán Nezbeda | Články / Offtopic / / Movie/dox | 06.01.2022

Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání, které ho nasměrovaly ke kinematografii. A to pod křídly Netflixu, jenž má s podobnými autobiografickými projekty hvězdných režisérů zkušenosti už od uvedení úspěšné Romy Alfonsa Cuaróna. Jak jde ale dohromady opulentní vizualita plná velkých celků Sorrentinových filmů posledních let s monitory počítačů a televizními obrazovkami? Odpověď poskytne spíše autorův seriál Mladý (potažmo Nový) papež než celovečerní Boží ruka, která se Sorrentinově novější estetice mírně vymyká svou utlumeností.

Sedmnáctiletý nesmělý Fabietto bydlí s rodinou v poněkud oprýskané, fotbalem žijící Neapoli 80. let. Ze všeho nejvíc prožívá možný přechod božského Maradony do místního klubu, je eroticky uchvácen svou koketní, uvnitř však hluboce nešťastnou tetou a často s pootevřenou pusou fascinovaně pozoruje svět okolo sebe. Divák i přesto tentokrát není zahlcován téměř nepřetržitou přítomností velkolepé krásy a pozlátka, impozantní renesanční architekturou, spoře oděnými ženami ani digitálními zvířaty, jak tomu bylo v několika posledních autorových filmech. Magické, těžko zapomenutelné obrazy jsou úsporně rozmístěny napříč snímkem a vynořují se z něho jako oslnivá světla z mlhy paměti.

Fungování paměti evokují i jiné aspekty díla. Většina postav, od sousedů po členy širší rodiny, připomíná spíše zábavné figurky charakterizované jedním výrazným vnějším znakem či vlastností než komplexní lidské bytosti. Celé vyprávění pak sestává z ne zcela pevně spojených epizod a plyne volným tempem, což nijak neznemožňuje dramatický oblouk. Sorrentino nevzpomíná s bolestínskou nostalgií po zašlém mládí, ale vzdává hold: Neapoli, svým rodičům, a zejména filmu.

Právě filmový plac se ve Fabbietových očích ukazuje jako náplast na všechny problémy, váže na sebe přítomnost krásných žen, umožňuje využít schopnosti observace a poskytuje únik z neuspokojivé reality. Scény z tohoto prostředí jsou obklopeny zároveň nadpřirozenou i bizarní aurou. Skládání pocty kinematografii, do té doby spíše vizuální a senzuální než verbální a intelektuální, pak vrcholí v rozhovoru o podstatě filmu Fabbieta s charizmatickým režisérem Capuanem, jehož reálný předobraz byl Sorrentinovým mentorem v jeho začátcích.

Boží ruka tak představuje typ značně osobního díla důležitého zejména pro svého tvůrce. I těm, které nezajímá cesta Paola Sorrentina k filmu, Neapol 80. let, a dokonce ani Diego Maradona, však poskytne přinejmenším několik neopakovatelných výjevů výjimečných svou kompozicí i obsahem. Ty sice dělají Netflixu čest, ovšem ještě více by vynikly na plátně.

Info

Boží ruka
režie: Paolo Sorrentino, 2021
Netflix

foto © se svolením Netflixu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ako spolu prežiť karanténu a všetko ostatné (Sami doma)

Jakub Blaho 14.11.2022

Filmár a hudobník Jan Foukal nasadzuje ružovejšiu optiku a v novom filme dokumentuje silnejúce priateľstvo s Albertom Romanuttim, frontmanom Bert & Friends.

Prizmatem ňader, staré dobré časy (Černé brýle)

Jaroslav Kejzlar 01.10.2022

Italský režisér Dario Argento, který stojí třeba za kultovním hororem Suspiria (1977), se vrací z režisérského důchodu mysteriózním thrillerem Černé brýle.

Není lehké býti rodičem (C’mon C’mon)

Andrea Kubová 29.09.2022

Joaquin Phoenix navštěvuje různá města v Americe, kde se ptá dětí a mladých lidí, jak si představují svoji budoucnost a jak vnímají svět kolem sebe.

Vzpomínky na písek (Desolation Center)

Štěpán Nezbeda 17.09.2022

Na pozvání platformy Synapse Knowledge přijede do pražské MeetFactory americký producent a režisér Stuart Swezey. Recenzujeme jeho dokument Desolation Center.

Tati, chci, aby to mezi námi bylo lepší (Milý tati)

Ondřej Oharek 04.06.2022

Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?

Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť (Lidi krve)

Štěpán Nezbeda 16.03.2022

Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?

Oba jsme lidi (Zrcadla ve tmě)

Lukáš Masner 12.12.2021

Film se daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které...

Přípravy k filmu T: Posmutnělé čekání na konec světa

Štěpán Nezbeda 09.12.2021

Do kin tento měsíc vstupuje Zvláštní cenou poroty MFDF Ji.hlava oceněný snímek Přípravy k filmu T. šestapadesátiletého debutanta Milana Klepikova.

Divný, alebo výnimočný? (Nitram)

Jakub Blaho 02.11.2021

Kurzel sa vydal na riskantnú cestu, keď sa rozhodol s pochopením preskúmať osobnosť a život Martina Bryanta, ktorý je zodpovedný za masaker v Port Arthur.

Ľudskosť neumiera (Drahí súdruhovia!)

Jakub Blaho 24.10.2021

Prehliadka toho najlepšieho z európskej festivalovej tvorby posledného roka, Be2Can, priniesla aj nový film ruského režiséra Andreja Končalovskijho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace