Články / Reporty

Kouzelnice Calvi

Kouzelnice Calvi

Pavla Slezáková | Články / Reporty | 08.03.2014

Českým (i přespolním) fanouškům se podruhé představila britská krasavice Anna Calvi, jejímž supportem byl pražský fantom Kittchen. Oproti hradeckému festivalu, kde si odbyla tuzemskou premiéru, se v Lucerně jednalo o komornější zážitek. Jaké pocity jste si mohli odnést?

Večer plný očekávání nakousl maskovaný Kittchen, který se svým iPhonem musel na nezasvěcené působit jako stand-up komik. Charakteristické maskování zhruba v půlce jednání doplnil o sametově rudé rty, na počest hlavní hvězdy večera. Zpočátku poněkud ironické vystoupení se diametrálně změnilo poté, co ho „políbila“ Anna. Volba Kittchena na rozpumpování davu se příliš neosvědčila, s koncem jeho setu už všichni nervózně přešlapovali a očekávali britskou spasitelku.

Slušně zaplněný Lucerna Music Bar tušil devadesátiminutový orgasmus emocí. V okamžiku, kdy se Anna ostýchavě ukázala ve světlech reflektorů, se strhl potlesk, který ten večer takřka neustal. S prvním hrábnutím do strun bylo jasné, že sál uslyší vyšperkanou muziku, kterou známe z výborných alb, o nesmělosti najednou nemohla být řeč. Anna sázela jedno kytarové sólo za druhým, talent z ní doslova stříkal a na pódiu se navzdory své výšce vzpínala jako lvice, pěvecky bezvadná. Za jejími zády a po bocích stála vytříbená doprovodná kapela, bez níž by byl koncert poloviční. Bicí, které byly z počátku slyšet až příliš, udávaly bezchybný rytmus. Pravou stranu ovládla Mally Harpaz, jež měla pod palcem kromě harmonia i pár dalších nástrojů, zatímco klávesák zároveň hlubším hlasem podbarvoval hlavní vokál. Ohromený dav se ladně pohupoval, ale k většímu vzepětí se až na pár okamžiků neměl, což bylo dáno i zádumčivou povahou skladeb. Vrcholů večera bylo hned několik, zazněly hitovky Eliza, Piece By Piece nebo Suddenly, z eponymního debutu nejvíce zapůsobily I’ll Be Your Man nebo Suzanne & I, došlo i na jednu novou skladbu. Set zakončila ikonická Jezebel s grandiózním finále.

Koncert, který většinu návštěvníků zanechal bez dechu, emocionálně nabité, se řadí ke koncertním bonbónkům začínajícího roku. Anna Calvi je nezaměnitelnou osobností britského art rocku, i když v Čechách je považována téměř za avantgardu.

Info

Anna Calvi (uk) + Kittchen
6. 3. 2014, Lucerna Music Bar, Praha

foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace